Dobrý den,

vítejte u dalšího vydání Patrickova newsletteru. Strávil jsem teď pár dní s dětmi v Londýně u přátel, potřeboval jsem si dovybrat firemní dovolenou a trochu se po všech těch změnách znovu zasoustředit. Londýn mi vždycky ukáže svět v jiné perspektivě, je to balzám na moji duši.

Moje druhá letošní kniha Mýty a naděje digitálního světa je již v prodeji. Najdete ji jak u knihkupců, kam se pomalu zaváží, tak si ji můžete objednat v tištěné i elektronické verzi přímo na webu Melvilu. Chystá se i audiokniha 😎 A mám pro vás malý dárek. Když použijete slevový kód SVETR22 - tak dostanete slevu 30%. Ovšem pozor, platí jen do 30.11., takže do středy. A neměl bych vám asi prozrazovat jedno tajemství, co jsem zjistil, ale ono tu slevu nešlo omezit jen na moji knihu, takže když si přihodíte i další knihy od Melvilu do košíku, budete mít slevu i na ně. Pár tipů dám za chvíli.

Už jsem o knize psal mnohokrát. Vzešla z tohoto newsletteru a vlastně za ni může Alena, i když jsem ji věnoval Sofčinému dědečkovi Antonínu Liehmovi, který si ji u mne vlastně objednal. Řekl bych, že kniha bude dobrý vánoční dárek pro lidi, kteří mají technologie rádi a potřebují mít přehled o tom, "kam to směřuje" a "co si o nových technologiích myslet". Kniha je dobrá pro mládež i pro dospělé, pod kuratelou Melviláků jsem se snažil ji upravit tak, aby se dobře četla erudovaným lidem i těm, kteří v technické hantýrce plavou. Je vybavena i bohatším poznámkovým aparátem. Akorát ten úvod... původně jsem měl takový hutnější, ale nakonec jsem ho na intervenci přepsal a nahradil hlubokým lidským příběhem toho, jak jsem přestal být kryptomiliardářem. A ne, neprozradím vám, jak se ta firma jmenovala.

Takže jděte objednávat, pro odběratele newsletteru je to téměř nostalgická povinnost, protože vám dovyprávím ty příběhy, které jsme tu společně začali, dozvíte se, jak to skončilo, pokud to skončilo ...🙂

A pokud chcete ukázku, pak je tady v PDF i s tou kryptomiliardářskou kapitolou.

Mimochodem, trochu jsem to přehnal s rozsahem, takže jsme pak pár kapitol vyškrtali. No a zůstaly mi plonkové texty, teď přemýšlím, co s tím. Na další knihu to rozsahem není, kromě toho není čas, ale zrovna texty věnované technoelitám by bylo škoda vyhodit ...

A ty další tipy na Melvil produkci? Osobně bych mohl doporučit Metodu Bulletjournal o systému osobního plánování (používám upravenou verzi), pak Isaacovu Válku o Uber, Jaredův Rozvrat a Vzpoura proti globalizaci - Proč lidé revoltují proti dnešnímu světu od Nadav Ejala.

Tak a teď už pojďme na dění ve světě techniky!

Placený newsletter - ano či ne?

A otázka na závěr: vážně zvažuji, že newsletter rozdělím na zkrácenou verzi, která bude zdarma a na placenou část, která bude častější než dnes. Důvodů je více:

chci zkusit, jak to funguje.
zodpovědnost dělat věci za peníze je jiná, než “máte to zdarma”. Je hromada zajímavých materiálů, jenže zpracovat je chce čas, který nelze donekonečna brát zadarmo, teď mi to s místostarostováním ještě zhoustlo.
mám rád, když si věci na sebe vydělají.

Bohužel Substack umožňuje nejnižší částku platby 5$, tedy cca 125 Kč původně jsem počítal spíše se třemi dolary. Nicméně, co si o to myslíte? Ano či ne? Kolik byste řekli, že si z 2600 odběratelů objedná placenou verzi? Pište jako odpověď na tento email nebo zde:

Leave a comment

Efektivní altruismus ve víru pádu kryptoburzy FTX a SBF

Kryptoměnovým světem otřásá pád kryptoburzy či spíše kryptokasina FTX. Ukázalo se mnohé a situaci jsem detailněji rozebíral v minulém newsletteru. Nejenom, že byl vytvořený syntetický token, jehož likviditu určovala firma ovládaná Sam Bankman-Friedem, zakladatelem FTX. Ukázalo se, že neexistovaly žádné kontrolní mechanismy ani na samotné obchody a v podstatě ani na samotné zaměstnance burzy FTX. Zatímco na povrchu vystupovala FTX jako důvěryhodná finanční instituce, která "dělá krypto", pod povrchem zde bujely všechny neduhy neregulovaného finančního světa, za které by se na běžné burze dávno zavíralo. To už je ale známá vesta. Já se chci zastavit u vedlejšího efektu, jímž je dopad krachu FTX a znevěrohodnění SBF na hnutí efektivního altruismu.

O efektivním altruismu jsem již několikrát chtěl napsat. Je to taková ajťácká morální filosofie založená na přesvědčení, že věci se dají porovnat a spočítat a tím se lze kvalifikovaně rozhodnout o tom, jaké chování je více správné, tedy "efektivnější". Samotný český web hnutí tvrdí: "Řídíme se nejen srdcem, ale i rozumem." Definice na Wikipedii (přečtěte si ji) je uměřenější, její definice tvrdí, že efektivní altruismus je filozofie a sociální hnutí, které hledá nejúčinnější způsoby jak zlepšit svět pomocí vědeckých důkazů a rozumu. S přístupem efektivního altruismu jsem se už kdysi setkal v medicíně, veličina QALY je dobrým příkladem tohoto přístupu.

Odbočka k vysvětlení QALY, klidně přeskočte odstavec. QALY je zkratka vyjádření roku života upraveného v závislosti na jeho kvalitě s tím, že 1 QALY je rok života při perfektním zdravotním stavu. Slouží k porovnání přínosů léčby, tedy jak kvalitního života se za nákladů dá dosáhnout. Například pro rozhodnutí, zda vrátit poloviční zrak oslepnutému za 10 000 Kč nebo kompletní zrak za 1 milion Kč. Efektivní altruismus s pomocí QALY dojde snadno k názoru, že první rozhodnutí je efektivnější, neboť umožní vrátit poloviční zrak 100x více oslepnutým za stejných prostředků, neboli tento přístup je 50x efektivnější. Samozřejmě, že by bylo lepší vrátit plný zrak, ale efektivní altruismus vychází z teze, že dostupné peníze jsou limitované, což je ostatně oprávněný předpoklad. Samozřejmě celá věc má své odbočky, především v té délce života. Vrátit plný zrak dvacetiletému je hodnotnější, než jej vrátit sedmdesátiletému, což se QALY i efektivní altruismus snaží zhodnocovat. Ale přístup je brán v medicíně jako kontroverzní, zajímavý český článek na toto téma najdete zde (PDF). Dlužno říct, že metodika QALY je kritizována kvůli etickou kontroverznost, odosobněnost medicíny od peněz, ale také pro nedostatečná kritéria, nedokonalost nástrojů pro měření kvality života, ale to je nad rámec našeho povídání. Nicméně řekl bych, že k ní bude i česká medicína směřovat, zejména s ohledem na to, jak se stále častěji objevují megadrahé lékařské procedury, které mohou zachránit či zlepšit život, ale za velkých finančních nákladů, čímž zase nebude na peníze pro jiné lidi.

Podstatné je, že Sam Bankman-Fried byl velký propagátor a sponzor efektivního altruismu, vlastně celou dobu označoval burzu FTX jako nástroj k získání prostředků na efektivní konání dobra. Své jmění odhadované kdysi na 24 miliard dolarů přislíbil jako vklad do efektivně konaného dobra. Jenže miliardy dolarů majetku v bruze FTX se rozplynuly a nejenom Samu Friedovi, ale i normálním lidem, kteří je zde měli uložené. A protože pojítko mezi hnutím efektivního altruismu a SBF / FTX bylo příliš silné, nedůvěra se nyní přenáší na samotné hnutí. Jak může být věrohodné, když jeho člen odrbe tisíce lidí z pohnutí mysli, které nápadně připomíná vědomé rozhodnutí, že on přeci efektivněji využije prostředky těchto lidí na konání dobra, než oni sami. Jak může být takové dobro dobré a taková filosofie věrohodná, ptají se nyní kritici.

Obránci efektivního altruismu nyní nastupují do dvou obranných pozic. Z té první tvrdí, že SBF nebyl dobrým efektivním altruistou, že přijal radikální výklad či nebyl dobrý v detailech. Což není příliš věrohodné, protože historie SBF v utilitarismu a efektivním altruismu se datuje před rok 2012, kdy se jím na svém blogu hlouběji zabýval. Druhým, novějším narativem je, že SBF je sociopat, který EA používal pouze jako krytí. První narativ je prokazatelně nepravdivý. Druhý úsudek o skrytých motivech spočívá na vratkých a konspiračních základech, jako je screenshot několika strohých a velmi nejednoznačných textových zpráv.

Jsou tací, kteří předpokládají, že pád FTX je pro efektivní altruismus ranou, ze které se nevzpamatuje. Mimo jiné proto, že tím hnutí přijde o podstatnou část finanční podpory, ale i kvůli etickým a morálním dopadům. Mimo jiné třeba kvůli tezi "špinavých peněz" - kryptopeněz, které pocházejí z nezákonné či neetické činnosti. Řada pravověrných kryptofanoušků se jim snaží vyhýbat - a ano, i v anonymním kryptosvětě se dají vysledovat. Především tam. Jsou jako bankovky, na které si uděláte značku, abyste věděli, který dealer vám jimi za drogy zaplatil.

V Česku tahle debata příliš hlasitě znít nebude. Efektivní altruismus je v Česku okrajovou scénou a nemá tolik příznivců ani mezi místní kryptokomunitou, neboť zde nemá svého populárního hlasitého propagátora a zastánce. Tváře, které se jím systematicky zabývají, jako Aleš Flídr nebo Robin Kopecký, jsou univerzitní teoretici a hnutí sice finančně podpořili podnikatelé jako Jan Barta nebo Václav Dejčmar, jenže ti podporují ledasco a hlásnými hlavami hnutí na veřejnosti nejsou.

Sám musím přiznat, že souzním spíše s výhradami Davida Černého, ačkoliv podle zásad hnutí, jak je postuloval Peter Singer, v zásadě žiju.

Elon Musk řádí v Twitteru

Elon Musk od převzetí Twitteru ve firmě úřaduje jako černá ruka a internet je plný komentářů k tomu. Především těch posměšných. Inu, občas je to směšné. Jako když se uživatel Twitteru dožaduje toho, aby si mohl změnit své jméno, když je platící uživatel a Elon Musk mu promptně vyhoví a funkci dodá. No a následně se tento uživatel přejmenuje na Elon Musk, přičemž má vedle sebe onu modrou ikonku ověřeného uživatele...

Jo, to jsou takové vtipné příklady, na kterých si lidé ukazují, že Musk to příliš nepromýšlí a je to chaot. Ale podle mě to zdaleka tak není. Musk sice na jednu stranu postupuje chaoticky, ale také hodně interaktivně a agilně, když zkouší a zavrhuje nebo zachovává co se ne/osvědčilo. Zatímco dříve byl Twitter stabilní prostředí, kde se roky nic neměnilo, teď jsou zde neustále nějaké novinky a Musk se k nim chová podle toho, jak se osvědčily. A to byla vždy silná stránka jeho přístupu. Přistupovat agilně k vývoji, stanovovat si ambiciozní cíle, kterými se osazenstvo tlačí k jejich dosažení. A experimentovat - raději něco rozhasit a rychle to látat, než pořád debatovat, jak to udělat lépe a nakonec neudělat nic, protože co kdyby to nedopadlo. Pro mě je to lekce businessu v přímém přenosu, na kterou zírám s úžasem. Ať už ten brutálně agilní vývoj, brutální ořez nákladů nebo brutální tlak na další příjmy. Je to brutální. A podle mě to musí vyjít, i když pár lidí bude na internetu chodit a a vyprávět, že v Tesle Musk dělá jen PR a na všechno ostatní ho musí babysittovat zkušený personál a tahat firmu z bryndy. Musk má, co hasit, ukázalo se, že Twitter aktuálně dluží kolem miliardy dolarů na nejrůznějších půjčkách...

Musk také minulý týden ujistil zaměstnance, že propouštění skončilo. Když Musk Twitter přebíral, měla firma 7500 zaměstnanců, nyní jich má 2700. Propouštění bylo rychlé a brutální (fakt mě nenapadají jiná slova) - a jelikož Musk rychle vyházel lidi i z HR, nikdo mu už nestihl říct, že v Evropě platí jiné pracovní právo a nemůže ty lidi vyhodit stejným způsobem, jako ty pracující v USA. Teď začal Twitter zase nabírat nové lidi na slogan "Twitter 2.0 — an Elon company” Musk chce především inženýry, kteří budou akceptovat jeho "extrémní" způsob vývoje.

Autopilot Tesla FSD Beta v USA již pro každého (kdo zaplatil)

Betaverze funkce Tesla Full Self-Driving je nyní dostupná všem v Severní Americe, kteří si tuto funkci zaplatili. Software se zavádí postupně od roku 2020. Řidiči, kteří dříve chtěli získat přístup do beta verze, museli splnit minimální bezpečnostní skóre a ujet 100 mil s Autopilotem. Plná funkce Self-Driving stojí 15 000 dolarů předem při koupi vozu nebo až 199 dolarů měsíčně v rámci předplatného. O tom, kdy a jak funkce dorazí do Evropy, zatím není nic známo. A ještě jedna Tesla věc: ze své dobíječky se bude Tesla snažit udělat severoamerický veřejný standard.

Google Pitchfork je AI, která má psát a opravovat kód

Google pracuje na nástroji, který se pomocí AI učí kód psát, opravovat a aktualizovat sám sebe. Projekt s kódovým označením Pitchfork je nyní součástí nové skupiny v Google Labs s názvem AI Developer Assistance team. Jeho původním cílem bylo vytvořit nástroj, který by dokázal aktualizovat kódovou základnu Google v jazyce Python na novější verzi Pythonu. Není to tedy vysloveně nástroj, který dle zadání programuje, spíše jde o optimalizační nástroj, který starý kód předělá do nové verze jazyka. Zdroj: Insider.

Jednohubky

Chci vám doporučit nový newsletter Jirky Klimeckého věnovaný výživě - jmenuje se Myšleno výživně🙂 Zatím jsou tu dva dobré články, takže subscribněte, ať to autor nevzdá, vypadá, že má co říct.

Byla vydána stabilní verze 2 programu Stable Diffusion jako open-source. Aktualizace přináší nové výkonné funkce, jako je schopnost vnímat hloubku a možnost zvýšení rozlišení. Její modely byly vyškoleny pomocí nového textového kodéru, který výrazně zlepšuje kvalitu generovaných obrázků. Oficiální zpráva a příklady zde. Ze zprávy je mimochodem zajímavá rychlost, s jakou byl SD akceptován vývojáři a zahrnut do jejich práce.

Umělá inteligence Cicero společnosti Meta AI dokáže ve strategické deskové hře Diplomacie dosáhnout výkonu na úrovni člověka. Diplomacie je i webová hra, na které se Cicero učilo. V Diplomacy však velkou část hry tvoří sociální dovednosti. Hráči musí projevovat empatii, používat přirozený jazyk a budovat vztahy, aby vyhráli - což je pro počítačového hráče obtížný úkol. Zdroj: ArsTechnica, tisková zpráva Meta.

A když jsme u AI. Brzy bychom se měli dočkat oznámení GPT-4, snad už na jaře roku 2023. Proslýchá se, že půjde o významný skok. Od ohlášení GPT-3 uplynulo téměř 2,5 roku a změnilo prostředí umělé inteligence a rozmanitost projektů, startupů a dynamiky rozvoje AI naprosto nevídaným způsobem. Snad GPT-4 bude další podobný skok!

Americká FTC pravděpodobně přistoupí k podání antimonopolní žaloby s cílem zablokovat dohodu o fúzi společností Microsoft a Activision Blizzard v hodnotě 69 miliard dolarů. Dohoda je rovněž vyšetřována v EU a ve Spojeném království.

V roce 2026 by nám mohla dojít data, na kterých se trénují umělointeligenční modely. Je potřeba více kvalitních dat vytvářených profesionálními autory, protože modely jsou stále výkonnější a rozvíjejí větší schopnosti. Nedostatek dat může výzkumníky v oblasti umělé inteligence tlačit k tomu, aby používali méně kvalitní texty, což nebude mít dobrý výsledek.

Jestli jste se někdy zabývali tvorbou technické dokumentace, mrkněte na Diátaxis, což je systematický rámec pro tvorbu technické dokumentace. Tedy dobré vysvětlení, jak vytvářet nejrůznější druhy dokumentace tak, aby k něčemu uživatelům byly...

Náš vesmír může být počítačová simulace, tvrdí ledaskdo z amerických technomagnátů. Časoprostor a hmota nejsou podle této teze základními jevy, ale místo toho se skládají z bitů informací. Existují důkazy, že naše realita by mohla být simulovaná, a někteří významní vědci se domnívají, že žijeme ve virtuální realitě. Některé z metod testování této teorie jsou velmi dobře dosažitelné pomocí stávajících nástrojů, uvádí vědecký časopis The Conversation a zabývá se metodami těchto testů. Jsem zvědav na výsledek těch testů. Ostatně, neříkal skutečně už kdysi dávno někdo, že na počátku bylo slovo?

A to je pro tento týden všechno.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: tento newsletter byl rozeslán na 2611 adres.

Patrickův Newsletter

Patrickův newsletter #59: moje kniha v…