#77: Jak se USA 🇺🇸 snaží dosáhnout polovodičové převahy nad Čínou 🇨🇳
Americká ministryně obchodu Gina Raimondo přirovnává snahu o posílení amerického polovodičového průmyslu k technologickému moonshotu, obdobě slavného Apollo programu NASA.
Dobrý den,
začneme malou pozvánkou. Dne 27. června se v Praze účastním akce Knihovna na vlnách: Téma? Jak se proměňuje vztah ke světu, ve kterém silně rezonují fenomény, jakými jsou umělá inteligence, dezinformace, klimatická změna nebo genderové role?
Diskutující: Vojtěch Pecka, sociolog. Patrick Zandl, internetový novinář a spisovatel. Moderuje Josef Straka. Hudba: akordeonistka Jana Bezpalcová, Magdaléna Perić a Dagmar Plamperová.
Kde: Avoid Floating Gallery
Kdy: 27. 6. 2024 | 19:00
Takže srdečně zvu.
Výzkum způsobů redukce stresu v manažerských pozicích
Dcera provádí na škole výzkum, jakým způsobem se manažeři vyrovnávají se stresem. Mimo jiné si k tomu připravila dotazník, takže jestli máte pár minut (a pak se chcete dozvědět, co vyzkoumala), vyplňte dotazník zde 👉.
Reklamní vsuvka: workshop o AI ve firmách
Ukazuji firmám, jakou změnu pro ně představuje AI. Můj workshop AI ve firmách je společná interaktivní SWOT analýza toho, jak na vaši firmu dopadne umělá inteligence. Pojďme se nad tím společně zamyslet…
(Web jsem samozřejmě nechal vygenerovat AI 🤖)
🧑💻A co nového ve světě techniky?
Důležitých věcí není zase tak mnoho, na řadu věcí se teprve čeká a velký obrázek si ještě uděláme. Očekávané je představení novinek Apple na konferenci WWDC, keynote má proběhnout 10. června a pokud se zde něco důležitého řekne, hned si to spolu probereme. Konference je nicméně především softwarová, takže se očekává, že Apple zde představí iOS 18 s podporou umělé inteligence. Za tím účelem měl podepsat smlouvu s OpenAI o využití jejího modelu a jestli nepředstaví Siri notně vylepšenou o ChatGPT, dostane firma nakládačku jak od novinářů, tak pravděpodobně i od akcionářů. Nicméně si ten týden ještě počkejme.
🇨🇳🇺🇸O čínsko-americkém soupeření: jak zopakovat "moonshot" s polovodiči?
Slovo “moonshot” lze přeložit jako “ambiciózní projekt” nebo “odvážný cíl”. V češtině nevím, jestli máme nějaký ekvivalent, my si na ambiciozní projekty nepotrpíme. Americká ministryně obchodu Gina Raimondo přirovnává snahu o posílení amerického polovodičového průmyslu k technologickému moonshotu, obdobě slavného Apollo programu NASA. Úspěch tohoto projektu závisí na odvaze snít velké a vytvářet revoluční technologie. A takový má být projekt Národního technologického centra pro polovodiče (NSTC) a jeho význam pro budoucnost amerického polovodičového průmyslu.
A my si něco o NSTC povíme, abychom si zkratku nepletli s NTSC, což je americká televizní norma.
Že je USA s Čínou v klinči ohledně AI a polovodičů, si tu říkáme často. Nemá to řešení v tom, že si TSMC přidělá do svých výrobních zařízení kill-switch, které odstaví fabriku v případě, že Čína vlítne na Tchaj-wan a bude se snažit si přivlastnit jeho výrobní kapacity. Protože tím se jen svět propadne do chaosu a deprese, neboť najednou bude chybět více jak polovina vyráběných procesorů, v řadě oborů naprostá většina. O tom, jak trh s procesory funguje, jsem detailně psal zde: Nedostatek procesorů po mávnutí motýlími křídly.
Jsou to spojené nádoby, bez dobrých čipů nenatrénujete umělou inteligenci a umělá inteligence zajišťuje odbyt čipů a všeho dalšího polovodičového. Je proto rozumné, že se USA v této oblasti snaží posilovat svou pozici. Ministerstvo obchodu zřídilo NSTC, které má během následujících pěti let využít až 11 miliard dolarů na výzkum a vývoj, přidělených v roce 2022 zákonem CHIPS and Science Act.
Trh není dostatečným stimulátorem
Otázka je, proč se to všechno nenechalo na všemocné tržní ruce? Tak především proto, že současné tržní síly nevedou k dostatečně dynamickému rozvoji polovodičového průmyslu. Existují nedostatky ve výzkumu nových materiálů a chemikálií a nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými firmami. V minulosti už USA tím, že věc ponechaly na neviditelné ruce trhu, přišly o řadu odvětví polovodičů, jako jsou paměti, které jim vyfouklo Japonsko, Korea a Čína, ačkoliv tato odvětví nejsou tolik citlivá na výši mezd, aby USA byly nutně znevýhodněny. Výborně o tom píše Chris Miller (autor bestselleru Chip War), Jordan Schneider (autor mého oblíbeného blogu China Talks) a Arrian Ebrahimi (autor mého dalšího oblíbeného blogu Chip Capitols). Pánové napsali skvělý článek pro The Washington Posts nazvaný To win the chip war, the U.S. must prioritize revolutionary research. Článek je za paywallem, ale jestli jste chvíli nic na WP nečetli, pár prvních článků dává WP zdarma, tak si to můžete jít projít. Ale celé vás to asi nezaujme. Kromě toho lze jejich podobný a podrobnější článek, méně čtivý, číst na IFP. Institut pro pokrok (IFP) je nepolitický think tank zaměřený na inovační politiku, projděte si jejich web, ať vidíte, jak se v USA podporuje pokrok a najděte mi podobný český web...
Dejme si tedy pár závěrů z článku:
• Organizační struktura a IP model: NSTC by mělo sdílet své duševní vlastnictví široce v prvním desetiletí, aby podpořilo co nejvíce členů. Postupně by mělo omezit sdílení intelektuálního vlastnictví (IP) na užší skupinu společností. Geograficky by mělo být NSTC co nejvíce centralizované, aby vedení mělo větší vliv na agendu konzorcia.
• Finanční plán: NSTC by mělo v prvních pěti letech využívat veřejné prostředky k budování infrastruktury a nezávislosti. V dalších pěti letech by se mělo více spoléhat na poplatky za účast na společných projektech, ale stále využívat veřejné finance na rozšíření infrastruktury.
• Mezinárodní inspirace: NSTC by mělo čerpat inspiraci z úspěšných mezinárodních konzorcií jako je belgický Imec, který se osvědčil při vývoji nástrojů pro litografii s extrémním ultrafialovým zářením (EUV).
• Výzkumné zaměření: Výzkumné cíle NSTC by měly zahrnovat návrh pro výrobu, testování nových materiálů a chemikálií, a organizaci meziodvětvových misí. Například vývoj hardwaru pro umělou inteligenci, systémovou bezpečnost a udržitelnost čipů.
• Investiční agenda: NSTC by mělo cílit na investice do startupů v rané a střední fázi vývoje, aby pomohlo překlenout „údolí smrti“ mezi prototypováním a komercializací. Mělo by také hrát roli strategického investora, který organizuje financování pro perspektivní začínající firmy.
Dotace! Svinstvo! Jenže na "dotacích", čili státních financích se vypiplala Tesla i Space X. Tak třeba Space X dostala v roce 2021 zakázku od NASA za 2,9 miliardy dolarů na práci na přistání lidí na Měsíci. Tesla krátce po svém vzniku v roce 2010 dostala půjčku od ministerstva energetiky ve výši 465 milionů dolarů, kterou splatila v roce 2013 - podobnou půjčku ve stejném programu podpory dostal Fisker (dobrý přehled je zde). Velmi detailně přínos státních subvencí pro rozvoj celých sektorů dokladuje Mariana Mazzucato, doporučím pozornosti knihu The Entrepreneurial State: Debunking Public vs. Private Sector Myths. A v tom je to kouzlo. My v Česku používáme státní subvence pro přihrávání kšeftíků kamarádům, nebo se je bojíme používat, abychom z téhož nebyli podezříváni. Přitom je to běžné prosazování zájmů společnosti v oborech, které je potřeba posunout a kam soukromé podniky z nejrůznějších důvodů nemají zájem investovat, například proto, že to přesahuje horizonty trhů, za něž jsou vedení firem oceňována
Fascinuje mě, s jakým tahem na branku se USA pokoušejí zvrátit pro ně nevýhodnou situaci a CHIP a Science Act mi přijdou jedním z nejdůležitějších počinů USA v posledních desetiletích. Přináší šanci zvrátit nedobře se vyvíjející situaci. Zda se povede nebo nepovede, se ještě uvidí, důležitá je ta ochota vyzkoušet to.
A podstatné je to, co říkají všichni a svorně: NSTC se nemá snažit o inkrementální zlepšení, ale o vědecko-technický a průmyslový průlom. O to, aby USA byly první v novém segmentu trhu a to prvenství si uchovaly a tím si zajistily dominanci, pracovní místa, příjmy a strategickou pozici. Ať už má jít o kvantové počítače, nebo třeba o schopnost dělat rychlejší procesory na křemíku s limity současné fyziky, tedy spíše s tím, že nevíme, jak je obejít. Tak právě to obejití vyřešit.
Je to snaha dosáhnout na měsíc. Něco, co je hodno těch velkých. Upřímně: držím palce a závidím.
Proč bychom na měsíc nemohli dosáhnout i my? Třeba jen v něčem méně exponovaném...
🇨🇳Okénko do Číny: je to průmyslový hazard?
Zajímavý článek věnovaný Číně od Johna Rapleyho, autora knihy Why Empires Fall: Riskantní průmyslový hazard Číny může skončit jako Sovětský svaz. Čína podle článku vsází na novou průmyslovou revoluci, přičemž ekonomické zpomalení ji přimělo hledat způsoby, jak znovu nastartovat růst. Místo zvýšení domácí spotřeby se země rozhodla investovat do rozvoje nových průmyslových odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje energie a umělá inteligence. Produkce roste, ale záplavu levného čínského exportu vede USA/EU k ochranářským opatřením.
Čína reaguje přesunem výroby do zemí s volnějším přístupem na západní trhy a posilováním své přítomnosti v rozvojových zemích prostřednictvím iniciativy Pás a stezka. Tato strategie je však riskantní a někteří pozorovatelé poukazují na podobnost s neúspěšným pokusem Sovětského svazu o industrializaci v 60. letech 20. století. Pokud se Číně nepodaří uspět s touto novou průmyslovou revolucí, její vládnoucí třída by mohla čelit podobnému osudu jako sovětští předchůdci.
A když už jsme u té Číny, další článek, který mě zaujal, pojednává o tom, jaké jsou důvody pádů velkých říší. Tentokráte z Marxistické perspektivy, což článek výslovně zdůrazňuje. A ten důvod? Vládnoucí třída bere lidem příliš mnoho, často včetně práce a perspektivy do budoucna. Což je důvodem masové nespokojenosti, povstání - nebo alespoň povstání klíčových lidí. Je to zajímavé a vyplatí si to přečíst, i když vám při slově Marxismus naskakují pupínky. Článek How Empires Fall: The Marxist Perspective.
📗Kniha měsíce? Math-ish: Hledání kreativity, rozmanitosti a smyslu v matematice
Tuhle knihu napsal Jo Boalerová, stanfordská výzkumnice, profesorka matematického vzdělávání a přední odbornice na výuku matematiky. Math-ish je dobře odůvodněné hodnocení výuky matematiky a nových způsobů, jak přemýšlet o výuce matematiky a o tom, jak se lidé učí. Je to strhující jízda pro kohokoliv, koho vzdělávání, najmě v matematice zajímá. Mě se před nedávnem trefila do noty, protože jsem se tvořil modelový vzdělávací kurz pro IT pro druhé stupně ZŠ, abych si dokázal, že se taková věc dá opravdu učit jinak, než frontální výukou. Boalerová je důkazem téhož v ještě těžší disciplíne, v matematice. Více info o knize zde, v prodeji na Amazonu.
🍞Drobky
OpenAI prý začalo trénovat GPT-5 - to je tak všechno, co je pro teď nutné si o tom říct.
The New York Times má hezký článek nazvaný How A.I. Made Mark Zuckerberg Popular Again in Silicon Valley. Popisují v něm, jak se Zuckerberg opět dostal do centra popularity poté, co v předchozích letech ztratil renomé kvůli přehnanému důrazu na metaverzum. Body mu přináší to, že AI model Llama je nejenom kvalitní, ale hlavně open-source. Článek odemčen.
Googlu uteklo 2500 interních dokumentů o vyhledávání, z nichž se ukazuje, že nepravdivě informoval o tom, jak vyhledávání funguje. K povýšení ve vyhledávání přispívají mimo jiné kliky na linky nebo provoz v prohlížeči Chrome, což Google dosud popíral. Podrobnější článek.
Jednoduchý mobil značky Minimal je vybavený Androidem, QWERTY klávesnicí jako stará blekberíčka a eInk displejem. Momentálně v předprodeji za 400$ a protože já inklinuju k minimalismu a soustředění, hodně o něm uvažuju. Kdybyste si ho někdo kupovali, půjčte mi jej pak na pár dní...
Fitbit (čili Google/Alphabet, který firmu vlastní) vydal první chytré hodinky s LTE zaměřené na děti. Fitbit Ace LTE stojí 230 dolarů a recenzi najdete zde.
💡A na závěr myšlenka, která mne zaujala, od Sama Altmana, šéfa OpenAI na téma coworkingových prostor (z vystoupení v SF):
Coworkingové prostory mají dvě velké skupiny problémů. Zaprvé jsou pásmovou propustí. Dobré nápady - vlastně ne, skvělé nápady jsou křehké. Skvělé nápady se dají snadno zabít. Nápad v larválním stadiu - všechny nejlepší nápady, když jsem je poprvé slyšel, zněly špatně. A všichni, včetně mě, jsme mnohem více ovlivněni tím, co si o nás a našich nápadech myslí ostatní lidé, než si chceme připustit.
Pokud jste jen čtyři lidé ve vlastních prostorách a máte nápad, který zní špatně, ale je skvělý, můžete si tento sebeklam udržovat. Pokud jste v coworkingu, lidé se vám smějí a nikdo nechce být tím dítětem, které o přestávce vybrali jako poslední. Takže svůj nápad změníte na něco, co zní věrohodně, ale nikdy to nebude mít význam. Je pravda, že coworkingové prostory zabíjejí ty nejhorší nápady, ale pásmová propust pro startupy je hrozná věc, protože zabíjí i ty nejlepší nápady.
A to je pro tentokrát ze světa techniky vše!
Skvělý start do června přeje
Patrick Zandl
PS: Rozesláno na 3140 odběratelů.