Patrickův newsletter #52: Facebook bude muset stáhnout své služby z EU - a k čemu bude Amazonu iRobot?
A další témata, třeba čipová korupce v Číně...
Dobrý den,
vítejte u dalšího dílu Patrickova newsletteru. Prázdniny jsou v půlce, na okurkovou sezonu to zatím nevypadá, je pár věcí, u kterých se vyplatí se tentokráte zastavit.
O čem že dneska bude řeč?
Vaše odezvy na článek o sebemotivaci a vymezování hranic
Bude muset Facebook a Instagram odejít z EU? Tady přináším další detaily o něčem, co původně vypadalo jako výhružka, ale teď to vypadá, jako vážný problém.
Generace Z používá TikTok jako Google, čímž narušuje starý internetový pořádek - moje generace používala Google jako Zlaté stránky a Generace Z neví, co byly zlatý stránky, takže cajk, ale zaznamenat to stojí za to.
Amazon kupuje vysavačového giganta iRobot a medicínskou One Medical. Proč? Nad tím se zamyslíme, ale fakticky nevíme…
Čínský Velký čipový skok je v chaosu a korupci - Čína spustila nejmodernější linku na výrobu čipů a my si řekneme, že to má své zásadní ALE
Jack Ma se možná vzdá kontroly nad společností Ant Group - protože dobrovolně naznal, že je to tak lepší...
a pár jednohubek nakonec
Odezvy na sebemotivaci a vymezování hranic
Minulý týden jsem zde psal o sebemotivaci a dostal jsem od vás celou řadu tipů a odkazů. Zdá se, že s českými zdroji je malá zkušenost a (nebo) také malá důvěra. A co jste doporučovali?
Velké doporučení dostal Andrew Huberman se svými podcasty. Huberman záležitost bere velmi biochemicky a tady je dobrá epizoda. Probírá v ní chemickou látku, kterou si všichni vytváříme v mozku a těle: dopamin. Popisuje, co dělá a jaké nervové obvody se na něm podílejí. Vysvětluje vrcholy a základní hodnoty dopaminu a buněčnou biologii vyčerpání dopaminu. Rozebírá nástroje, jak ovládat uvolňování dopaminu v zájmu motivace, soustředění, vyhýbání se závislostem a depresím a boje proti nim, a vysvětluje, proč střádání dopaminu s chemickými látkami a chováním nevyhnutelně vede ke stavům nedostatečného uspokojení a špatné výkonnosti.
Dobrým tipem byla také kniha Vymezte si své hranice. Ta je o nalézání rovnováhy toho, co slibujete či chcete a co opravdu můžete a jste schopni či chcete. O správně nastavené hranice, abychom dosáhli rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, zvládli jednání s toxickými lidmi a užili si uspokojivé vztahy s partnery, přáteli a rodinou. Příliš často se mi stávalo, že jsem nedával najevo, že něco už tak nechci - nenastavoval zjevné hranice. A působilo to nakonec zklamání na všech stranách. Takže knihu doporučuji pozornosti nejenom pro pracovní úsilí, ale i pro zlepšení partnerských vztahů. Měl jsem ji znát dříve :)
Na Deníku N vyšel můj obsáhlý článek Uber za pomoci úslužných politiků rozbíjel taxikářské mafie, ale ke kladnému hrdinovi má tak daleko, jak je jen možné. Je ovšem za paywallem, ale pokud si Deník N předplácíte, tak si článek dejte.
Bude muset Facebook a Instagram odejít z EU?
Tohle je velmi zajímavá situace. Společnost Meta ústy (či spíše klávesnicí) svého nejvyššího představitele Marka Zuckerberka minulý týden zopakovala tvrzení z letošního února. Pokud nedojde k dohodě mezi USA a EU ohledně výměny dat, bude muset Meta stáhnout své služby Facebook a Instagram ze zemí EU. Zdroj: BNN Bloomberg.
V únoru se obecně soudilo, že jde o nepokryté vyhrožování Evropské unii. Jenže tentokráte šlo o suché oznámení podané společností Meta k americkým regulačním orgánům, nikoliv směřované k veřejnosti. Společnost je povinna informovat o závažných skutečnostech, které mohou mít dopady na její hospodaření, což by bezpochyby ztráta eurounijních trhů byla. Naopak toto prohlášení Meta nevydala příliš veřejně, ani nahlas, což znamená, že obecně jej netouží používat k nátlaku ani na EU, ani na USA. To znamená, že hrozba je velmi vážná.
Zrekapitulujme si, o co jde. Irská komise pro ochranu údajů by mohla v příštích třech měsících vydat klíčové rozhodnutí o možném zákazu předávání údajů mezi EU a USA na základě takzvaných standardních smluvních doložek. To by mohlo ochromit transatlantické datové toky, zejména předávání dat od evropských uživatelů Facebooku do amerických datových center.
Kontroverze ohledně předávání dat se datuje od roku 2013, kdy Edward Snowden odhalil rozsah špehování ze strany americké Národní bezpečnostní agentury. Překvapivé rozhodnutí nejvyššího soudu EU z roku 2020 svrhlo takzvaný Štít na ochranu soukromí (Privacy Shield), transatlantický pakt o předávání údajů, kvůli dlouhodobým obavám, že údaje občanů nejsou v bezpečí před americkým sledováním. Následovalo zkoumání situace, než dohledový úřad v předběžném rozhodnutí v únoru uvedl, že předávání údajů do USA v rámci standardních smluvních doložek "by mělo být pozastaveno", načež byly dotázány regulační orgány jednotlivých států a teprve podle nich má být rozhodnuto. To se ale zřejmě nestihne před rozhodnutím irského dohledového orgánu, pod nějž Facebook spadá (jeho volba kvůli daním).
Irský regulátor tedy nově přeložil návrh rozhodnutí, které by službám Facebook a Instagram zakázalo předávat osobní údaje Evropanů do USA, protože již neexistuje žádný právní základ pro pokračování těchto přenosů dat. A Facebook naopak nemá služby postavené tak, aby umožňovaly fungování bez předávání dat mimo jurisdikci EU.
Řešením by samozřejmě mohla být nová dohoda mezi EU a USA. Jenže taková dohoda je dnes málo pravděpodobná minimálně do doby, než americké zpravodajské služby neukončí hromadný sběr evropských údajů neposkytnou Evropanům způsob, jak si stěžovat a případně zastavit i sběr takových dat.
Mám za to, že Meta se bude snažit řešení najít, ale rychlé technické řešení situce nemá. Oddělit data mezi evropskými a americkými datovými centry i právními subjekty není v takovém množství jednoduché a navíc by to komplikovalo hlavní jejich užití pro společnost Meta: důkladnou analytiku a ovlivňování chování uživatelů. Jenže pokud k dohodě nedojde, bude muset Meta vyjednat nějaké dočasné podmínky a odklady nebo služby z eurounijního trhu stáhnout.
Pak by se ale mohlo přijít na to, jak moc lidem její služby škodí a o co lépe jim je bez nich...
Generace Z používá TikTok jako Google, čímž narušuje starý internetový pořádek
Alespoň to tvrdí poslední výzkumy. Dříve býval Google pro vyhledávání, TikTok pro zábavu. Pro nastupující generaci teenagerů a mladých dospělých se však TikTok stává místem pro vyhledávání informací a přebírá funkce zavedených internetových gigantů.
Podle společnosti EMarketer se tržby TikToku letos ztrojnásobí na 12 miliard dolarů - což je sice vedle Googlu a Facebooku mizivé, ale na pětiletou společnost velké. Třetinu jejích uživatelů tvoří příslušníci generace Z, kterých je jen v USA 67 milionů. A nikdo jiný si k nim tak dobře cestu nenašel.
Zhruba 40 % amerických uživatelů ve věku 18 až 24 let dnes při hledání doporučení na oběd používá TikTok nebo Instagram. Namísto Google. A to je silná zpráva pocházející z úst viceprezidenta Google pro organizaci znalostí a informací Prabhakara Raghavana. Zdroj: Techcrunch.
Amazon kupuje společnosti iRobot a One Medical
Společnost Amazon oznámila, že plánuje převzít firmu iRobot za 1,7 miliardy dolarů v hotovosti. Firmu zabývající se domácí robotikou, která je známá především jako průkopník robotických vysavačů, založili v roce 1990 členové laboratoře umělé inteligence MIT Colin Angle, Rodney Brooks a Helen Greinerová. Dvanáct let po svém založení společnost představila model Roomba, který se od té doby stal synonymem pro tuto kategorii a do roku 2020 se ho prodalo více než 30 milionů kusů.
Roomba přidala funkci Alexa a využívá servery AWS. Také šéf iRobot Colin Angle často hovořil o Roombě - a domácích robotech obecně - jako o jakési spojovací tkáni pro inteligentní domácnost. "Domov budoucnosti je robot," poznamenal v rozhovoru pro TechCrunch. "A vysavače a další zařízení jsou rukama, očima a přívěsky domácího robota. Nakonec tuto chytrou domácnost budoucnosti nebudete ovládat vy mobilním telefonem. Pokud máte 200 zařízení, nebudete je zapínat tím, že vytáhnete mobilní telefon. Potřebujeme domácnost, která se naprogramuje sama, a vy prostě budete žít ve své domácnosti a domácnost udělá správnou věc na základě pochopení toho, co se děje."
Firma se ale v poslední době potýkala se silou čínské konkurence a rozšiřovala usilovně svoje portfolio. Experimentovala s několika různými domácími robotickými službami, od čištění okapů a bazénů po vytírání podlah a sekání trávníku. Poslední jmenovaná přišla v podobě Terry, která byla během pandemie pozastavena na dobu neurčitou. Následně v dubnu 2020 společnost propustila 70 zaměstnanců, tedy zhruba pět procent pracovníků.
Proč ji Amazon kupuje? Zřejmě z velmi podobného dojmu: chce rozšířit svůj vliv na robotizovanou domácnost a domnívá se, že to není mobilní telefon, kdo ji vyhraje a plně obslouží. Amazon by mnohem raději, kdyby to byla jeho Alexa rozstrkaná po jednotlivých zařízeních a hlavně v cloudu. Amazon se pokusil do tohoto ranku vstoupit robotem Astro, ale zatím nebyl příliš úspěšný.
Druhou akvizicí z minulého týdne je pak nákup společnosti One Medical. Za něj dá Amazon 3,9 miliardy dolarů. One Medical je služba primární péče založená na členství, která zákazníkům slibuje "nepřetržitý přístup k virtuální péči". Společnost podle svých internetových stránek působí na tuctu hlavních trhů v USA a spolupracuje s více než 8 000 společnostmi, které svým zaměstnancům nabízejí zdravotní výhody One Medical. V Česku by se dala přirovnat třeba ke společnosti Sante, která nabízí zdravotní péči pro firmy i pro soukromníky za poplatek.
Na tom všem je asi zajímavé, co by se mohlo stát, kdyby Amazon opravdu měl vůli vstoupit do tak specifického odvětví, jakým je zdravotní péče - ta v USA funguje výrazně jinak, než u nás. Samozřejmě by se One Medical mohl výrazně posílit tím, že by využil všech kanálů Amazonu, ale firma také zatím nic o budoucí strategii neoznámila, takže nevíme, co s ní Amazon zamýšlí. Může to být cokoliv, od toho, že si prostě jen koupil obsluhu zdravotní péče svých zaměstnanců, až po to, že se snaží prolomit do nového odvětví a zdigitalizovat jej tak, jak se mu to podařilo u řady jiných odvětví.
Čínský Velký čipový skok je v chaosu a korupci
Minulý týden na Čínu "prasklo" že zvládla sedminanometrový proces výroby čipů a tudíž předehnala Spojené státy, v nichž se procesory tímto procesem ještě nevyrábí. Hned od počátku tuto zprávu ale doprovázejí pochybnosti o tom, jak to všechno vlastně je.
Tak zejména je jasné, že Čína si pomohla špionáží, počínaje tím, že prostě přeplatila lidi z tchajwanské továrny TSMC do čínského státní fabriky SMIC, aby okopírovali výrobní proces původního zaměstnavatele. Jenže to je něco, co bychom v případě Číny tak nějak čekali.
Jak se na tu zprávu přišlo? Američtí analytici Techinsights si koupili nejnovější čip z továrny SMIC a rozebrali jej, aby ke svému překvapení zjistili, že je založený na 7 nm technologii. Což je obrovský skok kupředu pro Čínu, pokud by to bylo tak, jak to vypadá. Onen 7nm proces je kopií procesu N7, který TSMC uvedla do masové výroby před čtyřmi lety. Čína utratila miliardy dolarů na to, aby postavila klon této továrny, přičemž jde o fabriku dnes již dvě "generace" starou kopii TSMC - ale stále vlastně to nejlepší, co je k dispozici. Bravo, hodilo by se říci, protože i obšlehnout něco takového, to je majstrštyk. I za těch nákladů. Jenže to má svá obrovské ALE, o němž si teď něco povíme.
Na postupu N7 společnosti TSMC je spousta zajímavých věcí, z nichž nejdůležitější je, že k tisku vzorů na destičky, které z nich vytvářejí obvody, používá hluboký litografický proces DUV s vlnovou délkou 193 nm. A to je ten zádrhel. Nejmodernějším procesem pro výrobu procesorů dnes je EUV (Extreme Ultraviolet) s vlnovou délkou 13,5 nm. Jenže ten dnes je schopna dodávat do továren jediná firma, nizozemská ASML. Jenže před nějakou dobou zatlačila americká vláda na nizozemskou vládu, aby ASML zatrhla prodej výrobních linek postavených na technologii EUV do Číny. A tak výrobní linka SMIC je postavena ještě na té staré výrobní technologii DUV.
To vám nemusí přijít zajímavé, ale má to dalekosáhlé důsledky. DUV pochází z osmdesátých let minulého století a poháněla mnoho generací procesorových výrobních linek. Jenže na to, aby procesory byly rychlejší a zůstaly energeticky málo náročné, je potřeba neustále zmenšovat jejich jednotlivé prvky. A elektromagnetická teorie říká, že není praktické vyrábět věci na čipu, který je menší než vlnová délka světla použitého k jejich výrobě. Což se také stalo, kolem roku 2000 se začal potenciál výroby z technologie DUV vyčerpávat a objevila se nová technologie EUV nabízející potenciál čtrnáctkrát menších rozměrů. Jenže trvalo dvacet let technologii EUV odladit tak, aby se dala v průmyslových podmínkách nasadit. Některé firmy - třeba Intel - si na technologii nevsadili a dále rozvíjely DUV, zatímco TSMC se rozhodlo podporovat obojí. Výsledkem byl proces N7, který dovedl využití technologie DUV na samotné fyzikální maximum toho, co s ní bylo možné dosáhnout. TSMC používá několikanásobnou expozici masek, důmyslnou manipulaci s fotony světla a trpělivé ladění k tomu, aby pomocí N7 byla schopna vyrábět procesory na 7 nm technologii. Jenže v momentě, kdy TSMC N7 odladila, se také podařilo odladit technologii EUV, která začala ve výrobě procesorů rychle nahrazovat DUV. Důvod byl jednoduchý: podstatně jednodušší příprava výroby. Při použití EUV odpadala většina té magie a trpělivého ladění každého nového designu procesoru tak, aby se dal vyrobit s dostatečnou výtěžností. S N7 se v podstatě pro každý procesor musel celý zdlouhavý a drahý ladící proces podstoupit znovu. Nešlo prostě do linky "nahrát" nové plány a nechat si z ní vypadnout nový procesor.
Tento fakt je dost možná klíčem k tomu, proč Čína mlčí o svojí schopnosti vyrábět procesory na bázi 7 nm procesu. Dobře ví, že si za obrovských nákladů pořídila proces, který nelze dále zlepšovat a který má konečnou životnost. Od něhož upustil i sám jeho autor. Což samozřejmě neznamená, že takto nelze vyrábět málo modifikující se procesory pro vnitřní trh nebo pečlivě vybrané série, které není nutné modifikovat. Jen to znamená, že všichni, kdo tomu rozumí, tuší, že tohle je pro SMIC zatím konečná.
V Číně v posledním roce probíhá celá řada zatčení souvisejících s Velkým čipovým skokem. Čína totiž vytvořila v roce 2014 Národní čipový fond, do kterého původně vložila 15 miliard dolarů na podporu domácí výroby čipů. A jak to tak všude bývá, tyto peníze přilákaly řadu šizuňků, kteří si neváhali nabrat. Jen za poslední měsíc bylo zatčeno a uvězněno minimálně pět vysokých manažerů a podnikatelů v čínském čipovém průmyslu, případně úředníků fondu. Celková podpora čipového průmyslu se totiž v průběhu let vyšplhala na 1,4 bilionu dolarů, naprosto brutální a téměř nepředstavitelnou částku. A Čína za ni začala požadovat výsledky a uzavírat příběhy těch, kteří výsledky nedostali nebo nebyli uspokojivé. Detaily ke korupčním příběhům jsou zde.
Berme to tak, že situaci nelze vyhodnocovat jednostranně. Čína utrácí za čipovou politiku neskutečné peníze a za ně rozhodně něco dostane. Zjevně také sama vnímá, že proces N7 pro SMIC není tím, co potřebuje, takže bude pracovat na získání dalších technologií. Pro Evropu a USA je udržení čipové nadvlády velmi zásadní a fakt, že nejvýznamnější světová továrna na čipy TSMC je na území, které si nárokuje Čína, dělá euroamerickou civilizaci momentálně zásadně zranitelnou.
Jack Ma se možná vzdá kontroly nad společností Ant Group
Čínský miliardář Jack Ma se možná distancuje od společnosti Ant Group a vzdá se kontroly nad ní, uvedl s odvoláním na své zdroje deník The Wall Street Journal.
Stojí za zmínku, že Ma nemá v Ant oficiální pozici ani není členem představenstva. Ovládá však 50,52 % akcií společnosti prostřednictvím subjektu s názvem Hangzhou Yunbo Investment Consultancy.
Podnikatelský magnát se může vzdát kontroly tím, že převede část svých hlasovacích práv na vedoucí pracovníky společnosti Ant, včetně generálního ředitele Erica Jinga.
Jednohubky
Larry Ellison zásobuje Havaj ze své špičkové hydroponické farmy na ostrově Lanai (zdroj). Jeho společnost Sensei Ag pod spotřebitelskou značkou Sensei Farms dokáže ročně vypěstovat téměř 1 milion kilogramů produktů. Připomíná mi to našeho Vladimíra Schmalzce, který u elektráren na odpadním teple pěstuje česká rajčata🙂 A taky hi-tech :)
Vizualizace konzumace piva. Jak asi víte, jsme v Česku v konzumaci na hlavu zdaleka “nejlepší”. Prostě se u nás nezřízeně chlastá a sám narážím na to, že odmítnout panáka je urážka. Vizualizace a data zde.
Jak je to s elektronickým bojem na Ukrajině? Obsáhlý a dobrý článek o ruské elektronické válce přinesl IEEE Spectrum.
Ve firmě jsme přinesli aktualizace k očekávané tiskárně Prusa XL zde na blogu.
Intel očekává, že WiFi 7 s rychlostmi až 5,8 Gb/s bude dostupné v počítačích v roce 2024. Zdroj. Novinkou WiFi 7 (standardu 802.11be) je přidání pásma 6 GHza modulace 4096 QAM.
Kniha týdne: Vůdcovství: Šest studií o světové strategii od Henryho Kissingera
The Economist z minulého týdne recenzuje nejnovější knihu Henryho Kissingera, který se ve svých 99 letech zřejmě intelektuálně nezměnil ("The Vision Thing: Henry Kissinger Explains What He Thinks Makes Great Leadership", 21. července 2022). Ve své nejnovější knize se Kissinger, neoficiální poradce a přítel mnoha prezidentů a premiérů, zamýšlí nad tím, jak šest vůdců z druhé poloviny 20. století přeorientovalo své země a trvale ovlivnilo svět. Těmito vůdci jsou Konrad Adenauer, Charles de Gaulle, Richard Nixon (jehož byl Kissinger ministrem zahraničí), Anwar Sadat, Lee Kuan Yew a Margaret Thatcherová. Kniha stojí za pozornost, Kissinger je velká osobnost zahraničněpolitických témat, ale také člověk, který je ukotven ve světě studené války, bipolarity a konzervativismu. A tak je potřeba knihu vnímat, ať už ji čtete a sami stojíte na kterémkoliv břehu.
A co vy, máte nějakou knihu, která vás v poslední době chytla za srdce, něco nového naučila? Napište mi tip v odpovědi na tento email!
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl
PS: Tento newsletter byl rozeslán na 2323 odběratelů.