Patrickův newsletter #47: Internetizace války na Ukrajině a Muskova šaráda s Twitterem
Povíme si něco blíže o vlivu satelitní komunikační sítě Starlink na průběh války na Ukrajině. A také o tom, jak pokračuje Muskův "nákup" Twitteru.
Dobrý den,
vítejte u dalšího mého newsletteru. Stěžejními událostmi je dění na Ukrajině a pokračující “nákup” Twitteru. Obojí spojuje jméno Elona Muska, holt umí vzbudit pozornost a další události jsou vedle toho jen jednohubkami.
Špicl páně 955 těsně před vydáním
Vydání první mojí letošní knihy je na spadnutí. Když to dobře půjde, potkáte se s ní na Světě knihy počátkem června. Jak se jmenuje? Nakonec "Špicl páně 955". Protože důležitý je jak špicl, tak pán, tak rok 955. Hotová je už i obálka a známá je i cena - 349 Kč. Kdyby kniha vyšla před rokem, bylo by to o stokorunu méně, papír podražil a ještě ke všemu není. Tak už to chodí.
A o čem kniha je?
Jen půlstoletí daleko je veškerý křesťanský svět od druhého příchodu Krista Spasitele, s nímž svět shoří v očistném ohni pekelném. A největší starostí každého dobrého muže má být to, kolik nevěřících peklu navrátí. Jenže věci nejdou tak, jak vykladači Písma očekávají.
Říše se stěží brání útokům jak uherských kmenů, tak polabských Slovanů a král Oto je pouhý krok od toho, aby přišel o korunu královskou, když ho ani vlastní vévodové a biskupové neuznávají.
To v Boihomenu, zemi Boží, je to jiné. Kníže Boleslav upevnil jednotu země pod svou nadvládou a druhý muž knížectví Martin z Wartberka intrikuje jak proti Uhrům, tak proti Říši. Jenže to proroctví. To zpropadené proroctví. Třikráte Čechy zachrání Říši, třikráte jí budou vládnout... a pak, pak co? Kdož ví.
Stejně jako v tu chvíli není jisté, na čí straně budou stát české voje, až se bude silou rozhodovat o osudu Evropy. Jenže chvíle rozhodnutí přichází.
Přijďte na Svět knihy a kupte si ji tam, snad vyjde i nějaká autogramiáda, pozvánku zde případně pošlu. Tady ji najdete na webu vydavatele Mystery press, zatím ji ale nelze předobjednat.
Musk a Twitter: nedůstojná komedie
Tady je ještě spousta dění. Ještě jednou to zopakuju: Musk zatím stále Twitter NEKOUPIL. Jen počátkem měsíce představenstvo společnosti schválilo a doporučilo akcionářům jeho nabídku odkupu akcií, je teď ale na akcionářích, zda akcie prodají. A já jsem stále na silných pochybách, že Musk Twitter ve skutečnosti koupí. Nebo rozhodně ne za podmínek, které se publikovaly.
Svědčí o tom i poslední vývoj. V pátek Musk tweetnul, že odkup je pozastavený (on hold), protože se přešetřuje skutečný poměr podvodných a spam účtů na Twitter. Akcie Twitteru se v návaznosti na to propadly o deset procent. Z prodeje Twitteru už se stává nechutná šaráda, protože Musk si ze všech už dělá legrandu, když Tweetuje, koho ještě všechno koupí a vyřeší. Samozřejmě fun a joke, ale není už ani zábavné to sledovat, i když lajky to samozřejmě nese.
Proč se tak stalo? No, Musk asi dopředu poměrně dobře odhadoval, kolik spam účtů na Twitteru bude, takže pětiprocentní číslo ho nemohlo zaskočit. Ale využil tuhle informaci jako páku na cenu. On si totiž na Twitter také bude muset půjčit a to zástavou akcií Tesly, jenže ty poklesly. V lednu se obchodovaly přes tisíc dolarů za akcii, teď už spíše něco málo přes sedm stovek. Od doby, co se ukázalo, že Musk jako šéf Tesly bude blbnout spíš s Twitterem, jsou akcie firmy ve slušném propadu a na to také reaguje nabídka půjčky proti akciím.
Nicméně Musk již sehnal privátní investory včetně Larryho Ellisona, šéfa Oracle, který do obchodu má dát miliardu. Plus chce nabídnout stávajícím investorům, že jejich podíly nevykoupí, ale převede do soukromé firmy (ne do veřejně obchodované). Což má dvojí výhodu: nebude jim muset platit a oni se mohou svést na dobrém výsledku Twitteru. Pokud mu věří.
A proto ty šarády. Musk srazil cenu akcie Twitteru ke třiceti dolarům za akcii, zatímco sám nabízel hodně přes padesát. Dá se očekávat, že v dalším vyjednávání dostane lepší cenu, protože je momentálně jediný kupec. Nebo z dealu sejde.
V Twitteru mezi tím vládne panika. Zaměstnanci jsou paralyzováni vývojem situace (což akciím také nesvědčí). A Šéf Twitteru Parag Agarwal mezi tím vyhodil Kayvona Beykpoura, dosavadního šéfa produktu a někdejšího zakladatele Periscopu. Padáka dostal také Bruce Falck, dosavadní šéf příjmů firmy.
Výsledek?
Pokud teď musíte jít do televize udělat prohlášení ve věci Twitteru, buďte zdrženliví. Musk využívá turbulencí a toho, že umí zariskovat a svými zdroji dotlačit situaci ve svůj prospěch, takže se stát může cokoliv. Pořád je solidně pravděpodobné, že nakonec z obchodu vycouvá pod nějakou záminkou, akcie Tesly vystřelí nahoru, jenže mezi tím se ukáže, že on jich dost skoupil a tak podobně. Miliardová pokuta za ukončení vyjednávání, zvláště když oficiálně půjde o due dilligence problém, by v takovém případě byla nepříliš důležitá a předmětem dlouholetého soudu.
Koneckonců pořád je řeč o Muskovi, který před několika lety prohlásil, že má "zajištěné financování", aby mohl Teslu převést na soukromou společnost.
Všichni víme, jak to dopadlo.
Ukrajina: Válka satelitů, dronů a počítačů. Jenže nejenom.
Není to tak dávno, co jsem chtěl psát o válce mezi dvěma zeměma, jejichž jméno jsem zapomněl, něco jako Azerbajdžán a Arménie 😈. Na té válce bylo zajímavé především masivní použití dronů. Vojenští stratégové se rozplývali, jak důležité bylo zapojení dronů. Dobrý český článek najdete zde. Napsat jsem o tom tehdy nestihl. Jednak proto, že věrohodných informací ze skutečného pozadí bylo pramálo a pak také proto, že pořád ještě nebylo signifikantní, jak se mění to, čemu říkáme paradigma.
Na Ukrajině ta obrovská změna je vidět a protože mírně vidím do ajťáckého zákulisí, něco si k tomu řekneme. Je to důležité, i když pokud nejste vojenský stratég nebo výrobce hi-tech, tak to pro vás je spíše fakultativní informace.
Ještě, než v únoru začala invaze na Ukrajinu, zaútočili hackeři na satelitní síť KA-SAT provozovanou společností Viasat. KA-SAT je vysokorychlostní satelitní síť pokrývající Evropu a Blízký a Střední Východ a úplně nejdříve nebylo zřejmé, proč by na ni někdo zaútočil. Nejhlasitěji si stěžoval operátor německých větrníků, kterým hack (blokující satelitní modemy) znemožnil dálkové ovládání. Chvíli to vypadalo, s ohledem na výpadek 5000 větrníků a celkovou jejich kapacitu v řádu gigawattů, že šlo o útok na stabilitu německé přenosové sítě, že to bylo takové varování. Ale to byl první tip, který se ukázal mylný. Daleko spíše (potvrzeno samozřejmě není nic) útok směřoval na komunikační backend systému řízení palby ukrajinského dělostřelectva. Jeho radarové a polní systémy jsou totiž propojeny přes KA-SAT. Cílem útoku bylo odříznout ukrajinskou armádu od koordinace palby.
Řízení dělostřelecké palby
Řekněme si pár informací k tomu, jak systém řízení dělostřelecké palby funguje, military nadšenci odpustí, že to vezmu ve zkratce a se značným zjednodušením. Řízení dělostřelecké palby funguje "jednoduše". Radarová vozidla a radarové letouny v terénu zjistí pozici, odkud střílí nepřítel a jeho polohu předají vlastnímu dělostřelectvu, které opětuje palbu. Vtip je v tom, že se celá záležitost musí odehrát rychle a přesně. Rychle proto, že cizí dělostřelectvo zpravidla nečeká, až ho někdo vypátrá a průběžně mění pozici, aby se samo nestalo cílem. Přesně proto, že je důležitý přímý zásah, dělostřelecké granáty účinně likvidují vše v okruhu několika desítek metrů, ale za touto hranicí už tolik nepůsobí.
Pracovní režim samohybných houfnic jakožto moderní verze dělostřelectva je tedy principiálně jednoduchý. Přes komunikační síť přijdou pozice pro palbu řídící počítač, obsluha houfnice vybere ideální terénní pozici, zastaví, během několika jednotek až desítek minut (kolik, to se liší podle toho, jak moderní houfnici mají) se připraví k palbě a systém automaticky, nebo obsluha manuálně zahájí palbu. Odpálí salvu, co nejrychleji se zabalí a přesunou, než nepřítel palbu opětuje.
Co je zjevně podstatné, je minimalizace těch časů. Nejmodernější samohybné houfnice jako je francouzský CAESAR koupený Českou armádou, umí pracovat automaticky, čili posádka zaparkuje, připraví systém do palebné polohy a systém si sám nabere palebná data a pálí. Po odpalu 7-10 střel posádka změní polohu a vše se opakuje. S ohledem na to, že CAESAR odpálí několik (až 6) střel za minutu a usadí je s přesností na 10 metrů při palbě na vzdálenost 20-40 km dle střeliva, může systém neustále dynamicky měnit polohu. O něco delší jsou časy u houfnic, které vyžadují externí přepravu, ale americké M777 umí pětičlenná posádka připravit k palbě během tří minut a za stejnou dobu ji zase připravit k přesunu. Ve výsledku to znamená, že moderní houfnice setrvá v pozici maximálně deset minut, předchozí modely houfnice jako Dana spíše půl hodiny a starší sovětské houfnice spíše kolem hodiny. Údaje berte s rezervou, různé zdroje se liší a záleží na mnohém, od terénu, přes vycvičenost posádky, až po používanou munici a její logistiku.
Proč je to důležité? Inu, dělostřelectvo je letectvem chudých a ve skutečnosti králem bojiště. Střela z houfnice stojí o dva řády méně, než raketa. A řada moderních zbraní stojí více, než obstarožní socialistické zbraně, které mají ty moderní zničit. Takový sovětský obrněný transportér stojí méně, než velká část samonaváděcích zbraní "vystřel a zapomeň", které ho mají zničit. Takže mít kvalitně fungující dělostřelectvo je důležité, pokud chcete válku ekonomicky zvládnout.
Ukrajina si pro řízení palby vyvinula několik pomocných systémů. Jeden z nich například bere koordináty cílů a podle pohybu vlastních zbraňových systémů rovnou zadává střelecké dispozice zbraním, které se mohou dostat co nejdříve do nejlepší palebné pozice. A jelikož podle vojenské doktríny k vyřízení jednoho cíle je potřeba použít dělostřeleckou baterii, tedy osm houfnic, tento "Uber pro dělostřelce" dá do kupy zbraně, které mohou zahájit palbu, aniž by ovšem jejich posádky o sobě nutně věděly a tvořily onu baterii, ale aby ve výsledku měly stejnou palebnou sílu. Koordinaci palby zajišťuje systém a tak je cíl ohromený tím, že na něj z výšky dopadají projektily a on s tím nemůže vůbec nic dělat. Co je podstatné? Maximální automatizace, vše běží online.
Ukrajinská armáda dnes používá tři základní zdroje o cílech.
Tím prvním jsou informace zahraničních zpravodajských služeb a satelitní snímky, které Ukrajina dostává vlastně v reálném čase.
Druhým zdrojem je software GIS ART pro dělostřelectvo, což je moderní cloudový software, který ukrajinská firma vyvíjí pro všechny, kdo potřebují pracovat s geografickými a mapovými podklady v reálném čase. Je vlastně jedno, jestli je to nástroj pro řízení sanitek nebo dělostřelectva. Tak si ho pořídila i místní armáda.
Třetím zdrojem je crowdsourcing ve formě internetové aplikace. Ten vznikl nejdříve jistou improvizací, kdy bojové jednotky přes síť Telegram prosily majitele dronů o fotky území, na které chtěly zaútočit. Záhy tak vznikla aplikace, do které lze posílat požadavky a dobrovolníci pomocí foto dronů doletí na místo a nafotí situaci, kterou další dobrovolníci i profesionálové z armády pomáhají analyzovat. On takový dron DJI má dolet několika kilometrů a velmi kvalitní fotky, takže pro okamžité ověření situace a přesné zacílení je ideální. Navíc je to snadné na obsluhu, vojáci posílají požadavky přes Telegram a zpět jim přijde odkaz na fotky.
Satelitní síť pro digitální bojiště je nutná
A tady jsme u zádrhelu. Na to, aby to fungovalo, je potřeba kvalitní mobilní připojení, přičemž s klasickou pozemní infrastrukturou nelze počítat. A to byl ten důvod, proč ruští hackeři vyřadili z provozu terminály KA SAT - měla je pronajatá i ukrajinská armáda. A proto také Rusko první dny postupovalo tak rychle (na dnešní poměry). Pro Ukrajinu byla koordinace palby bez satelitního připojení obtížná.
Pak ale Ukrajina požádala o pomoc Elona Muska - přes Twitter, za velké pozornosti médií - a pravděpodobně i jinak. A Elon Musk poslal obratem pět tisíc satelitních terminálů, které během pár dní dorazily na Ukrajinu. A ta na ně ihned napojila svou armádu. Dnes jich má deset tisíc.
A tím se dostáváme k roli Starlinku a společnosti SpaceX. Samozřejmě i se Starlinkem si chtělo Rusko vyřídit své účty prostřednictvím hackerů a hned od počátku dodávek terminálů připouštěl Musk, že největší starost a práci firmě teď dává ochrana sítě a zásahy proti hackerům. Firma velmi rychle přes over-the-air update upravila přenos mezi terminálem a satelitem tak, aby se jej Rusku nepodařilo zarušit. Starlink se dnes používá také jako náhrada zničené civilní komunikační infrastruktury, kdy je instalován jako páteřní propojení mobilní sítě. Nokia dokonce upravila firmware základnových stanic tak, aby lépe fungovaly se Starlinkem. Obsáhlý článek o tom mají na Wired.
Rusko proti Starlinku nebojuje jen pomocí hackerů - celosvětově se objevila na proruských a pročínských médiích řada článků o tom, jak Starlink je nebezpečný, protože narušuje dosavadní svrchovanost státu nad vlastním územím. A jak je Starlink strategickým vojenským projektem, který umožňuje americké armádě dominanci na bojišti, neboť Starlink se nedaří ovládnout ani zarušit jiným státům. Nu, je to tak - třeba satelitní síť Iridium přežila hlavně proto, že si ji platila americká armáda pro své použití v terénu a Starlink má na americkou armádu také své vazby.
Pravda je, že Starlink se od jiných, především výlučně vojenských technologií, liší prudkostí svého vývoje. Většina vojenských proprietárních systémů je stará mnoho let a investuje se do nich pramálo, v Rusku navíc s obrovskou korupcí. Nenabízejí to pohodlí dané okamžitým promítáním výsledků výzkumů do produktu, jako je tomu v případě produktu, který se komerčně prodává na velmi kompetitivním trhu. Starlink musí být atraktivní pro koncové klienty jednoduchou obsluhou i cenou, což jsou aspekty, které ocení i armáda. Snahy vytvářet různé vojenské mesh sítě většinou nedopadly, bylo to drahé, někdo to neschválil atd. Starlink se prodává dobře - a válka na Ukrajině je pro něj excelentní reklamou.
Válka se tak internetizuje. Nejde o to, že fotografie jsou digitální, ale že se přechází na výhody internetového konceptu, tedy plně online propojení, automatizaci rozhodování a řízení pomocí chytrých algoritmů a koordinaci pomocí téhož. Ukrajinské dělostřelectvo nemusí pálit z osmihoufnicové baterie, aby účinně zasáhlo cíl. Jejich "Uber pro dělostřelectvo" upozorní rozptýlené jednotky ve vhodných pozicích, že mají začít pálit a dodá koordináty. Nepřítel je pak zaskočený tím, že palba probíhá z mnoha stran a není kam uniknout, navíc rozptýlená palba i znesnadňuje obranu leteckou podporou.
Na závěr se zastavím u třetího zdroje informací: crowdsourcingu. Na Ukrajině vznikla záhy po vypuknutí války aplikace umožňující jednotkám žádat o fotky z dronů, které dodávají dobrovolníci. Mohou se tak zpřesnit existující starší informace nebo tak lze vyhodnotit nové místo. Opět je to jednoduché, stačí v aplikaci či přes Telegram poslat souřadnice a rychle víte, kdy se tam dostane dron a kdy budou snímky. I tady je to podobné, jako si objednat taxi přes Uber.
Těmi třemi metodami jsou kombinované informace neustále aktuální, umožňují kontinuální sledování situace a během málo desítek minut je zřejmá větší změna. Takto ve středu Ukrajina zlikvidovala pět desítek tanků a bojové techniky a údajně přes 1000 ruských vojáků při přechodu na řece Siverskyi Donets. Ženista vytipoval místo, kde je nejlepší řeku přejít, to sledovaly hlídky a drony. V momentě, kdy rusáci dorazili a postavili ponton, je rozstřílelo dělostřelectvo.
Takže co jsou klíčové momenty?
1️⃣ odolná satelitní datová síť umožňující vysokorychlostní přenosy v polních podmínkách
2️⃣ vysoce mobilní (a decentralizované) dělostřelectvo s maximálně automatizovaným řízením palby - vojáci přijedou, postaví houfnice, ze sítě naberou koordináty, rychle odpálí malé desítky střel a než je někdo objeví, přesunou se.
3️⃣ systém pro náběr a vyhodnocení dat z velmi heterogenních zdrojů plus tým, který vyhodnocení provádí
4️⃣ drony, pro snímkování klidně i civilní - a spolupráce desítek nadšenců pro jejich ovládání
Česká armáda žádný takový systém ještě nedávno neměla a nevím, jak moc se to změnilo s nákupem houfnic CAESAR. A jakkoliv to všechno vypadá jako internetové a technologické blouznění, ve skutečnosti taková integrace systémů naplňuje moderní vojenskou zásadu "udeř a zmiz". Co je tam ovšem podstatné, je ono kvalitní spojení. Bez něj by nic takového nefungovalo a bez něj by decentralizace úderu i jeho okamžité a co nejvíce automatizované zadání i vyhodnocení bylo nemyslitelné. To je ten důvod, proč je nyní Starlink považovaný za rozhodující faktor pro moderní válku. Ovšem bacha na to: bez těch houfnic, dělostřelectva, raket, bomb a letadel, by to bylo k ničemu, protože nakonec rozhoduje to, jak dobře palba vyčistí terén, na který se pak přesune pěchota. Bez toho to nejde - v tom je koncepce války neměnná už mnoho století.
Sláva Ukrajině.
PS: Rakouská armáda má fajn videokanál, kde rozebírá taktiku na Ukrajině. Pokud umíte základně německy, dejte si to.
Deepmind Gato
Právě byl zveřejněn model Gato od společnosti DeepMind, ale už jsem měl málo času to pořádně nastudovat, jenže nedat to sem, by mi bylo líto. Je to univerzální AI transformátor, který umí hrát hry Atari, popisovat obrázky, chatovat s lidmi, ovládat skutečnou robotickou ruku a mnoho dalšího. A podle Deepmindu to není jen transformátor, ale také agent. Tak to dopadá, když smícháte transformátory s pokrokem v oblasti víceúlohového posilovacího učení agentů.
Jednohubky
Kryptoměny se propadly, Bitcoin o třicet procent. Obrovský výplach na trhu, včetně NFTček. Na druhou stranu, buďme spravedlivý. Výplach je i na burzách a všude jinde. Co si drží hodnotu, nejsou finanční deriváty, ale zboží ve skladech, ať jsou to ojetá auta, nová auta nebo díly na auta. Asi je to malá lekce o dematerializaci vlastnictví i nebezpečí výrobních systémů Just-in-time...
Apple se připravuje na to, že bude iPhony vybavovat USB-C konektorem, jak vyžaduje EU. Jsou již prototypy a testují se. Osobně se na to těším.
V Prusa Research jsme vydali Enclosure, kryt na tiskárnu. S krytem je tiskárna hezčí, neobtěžuje tolik hlukem a hlavně se v ní dá lépe tisknout náročnějšími materiály. Cena začíná na devíti tisícovkách, což je cca třetina ceny smontované tiskárny. A tak se lidi rozdělili na dvě skupiny. Pro jednu je to přemrštěná cena, ta druhá ví, že při dnešních cenách dílů to o mnoho levněji udělat nejde.
A tím plynule přejdu k doporučenému článku z Respektu: Dražší ale odolnější. Je o tom, jak skřípající dodavatelsko-odběratelské vztahy tlačí nejenom na cenu, ale především na termíny a tím paradoxně i na kvalitu. Drahé to bude stejně, tak proč už to neudělat líp, když produkční množství bývá teď zastropované a uživatelé by to ocenili.
Tohle je spíše zajímavost. Bezobjektivové fotoaparáty - fotoaparáty, kde není objektiv, takže světlo na čipu místo optiky zaostří (=dopočítá) umělá inteligence. Je zajímavé, že něco, co lidským okem není vidět, AI "domyslí" přesně.
Google představil nové telefony, hodinky a sluchátka. Google finally unveils the Pixel Watch, along with Pixel Buds Pro, Pixel 7, and more. Kdyby to bylo představení produktů od Apple, napsal bych, že nuda, takhle to stojí stěží za ten krátký odkaz - prostě lepší, ale ničím zajímavé.
Nvidia vydala drivery R515 svých grafických karet pro Linux kernel jako open source. Týká se to velké části grafických karet vydaných po roce 2018 a Nvidia za to dostávala právem nakládačku, že nechce drivery otevřít. článek zde.
A další zajímavost: článek na BBC o tom, proč lidé měli před třemi tisíci let větší mozek, než dneska. Teze? Složitější sociální systémy s větší dělbou práce mohou vést ke zmenšení mozku. To by mohlo být způsobeno tím, že kognitivní schopnosti se rozdělí a rozdělí mezi mnoho členů skupiny, kteří mají různé role (specializace). Nicméně inteligence souvisí s velikostí mozku jen velmi volně. Mužský mozek je obecně asi o 11 % objemově větší než mozek žen, což je dáno větší tělesnou velikostí. Studie však zjistily, že v průměru mají u některých kognitivních schopností výhodu ženy, u jiných muži.
Tak a to je pro tento týden vše.
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl
PS: newsletter byl rozeslán na 2120 odběratelů.