Patrickův newsletter #46: Proč si Elon Musk chce koupit Twitter? A jak dobrý je AI DALL-E 2?
Tahle zpráva rezonuje internetem. Musk si chce koupit Twitter za 43 mld dolarů. Proč, jak a k čemu by mu byl? A umělointeligenční Dall-E má druhou verzi, která umí vygenerovat fotorealistické obrázky
Dobrý den,
vítejte po Velikonocích u souhrnu toho nejzajímavějšího, co se dělo ve světě techniky.
Dnes se v mém newsletteru budeme zabývat především Elonem Muskem a jeho snahou o odkup Twitteru, na chvíli bych se ale chtěl zastavit i u nové verze umělointeligenčního frameworku DALL-E 2. Ta umí generovat z textového popisu krásné fotorealistické obrázky a je to až děsivé, co všechno umělá inteligence zvládne…
Audioverze bude v druhé půlce týdne.
Proč si Elon Musk chce koupit Twitter?
Je to další spletitý příběh a bude naším úkolem si jej mírně rozplést.
Twitter byl vždycky tak trochu problémový případ. Už v roce 2013 se Mark Zuckerberg nechal slyšet, že "je to takový čurbes - je to, jako by přijelo auto s klauny ke zlatému dolu a spadli do něj". Twitter se potýkal s problémy s řízením a kulturou a proslul jako místo, kde pracovali dobří lidé a nebyli schopni nic udělat. Po deseti letech už je to jinak, web Twitteru nepadá a příjmy jsou vcelku pořádku, po těch letech zmateného kličkování začal Twitter nedávno uvádět na trh i nové produkty. Ale mírně nepřesvědčivě, jak dokázal jeho šéf Jack Dorsey v okamžiku, kdy řekl lidem, aby používali Ghost, a přitom zřejmě zapomněl, že Twitter právě spustil svůj vlastní produkt pro zasílání novinek.
Nebojte, i tohle bude dostatečně zmatený příběh, u kterého bude záležet na tom, zda věříte excentrickému miliardáři vydávajícího se za obhájce naprosté svobody slova, nebo si říkáte, že v tom bude něco jiného…
Šéf Tesly a SpaceX Elon Musk podal 15 . dubna formální nabídku na odkup Twitteru za 43 miliard dolarů, tedy za něco málo přes 54$ na akcii. Což je zhruba 38 % nad uzavíracím kurzem z prvního dubna a stále příjemné prémium nad aktuálními 46$. Nicméně také hluboko pod úrovní 60-70$, které Twitter dosahoval ještě vloni na podzim. Než se pokusíme vysvětlit si, k čemu by asi tak jeden z nejbohatších lidí světa mohl potřebovat sociální síť, řekneme si ještě pár obchodních detailů.
Původně totiž Musk koupil koncem března devítiprocentní podíl v Twitteru za 2,9 miliard dolarů a jednu chvíli to vypadalo, že se stane členem představenstva společnosti. Dokonce proběhlo několik výměn názorů a požadavků na předložení plánů dalšího směřování Twitteru. Jenže pak do představenstva nenastoupil. Vyděšené představenstvo urychleně přijalo takzvanou "jedovatou pilulku". Pokud by jakákoli osoba nebo skupina získala skutečné vlastnictví alespoň 15 % kmenových akcií společnosti Twitter v oběhu bez souhlasu představenstva, budou mít ostatní akcionáři možnost koupit další akcie se slevou, přičemž toto ustanovení je platné jeden rok. A je zcela evidentně namířené vůči Muskovu plánu na ovládnutí Twitteru. "Plán práv sníží pravděpodobnost, že jakýkoli subjekt, osoba nebo skupina získá kontrolu nad Twitterem prostřednictvím akumulace na otevřeném trhu, aniž by všem akcionářům zaplatila odpovídající prémii za kontrolu nebo aniž by představenstvu poskytla dostatek času k informovanému posouzení a přijetí opatření, která jsou v nejlepším zájmu akcionářů," uvedl Twitter v tiskové zprávě.
Z toho můžete usoudit, jak moc je představenstvo společnosti Twitter nadšené z toho, že by jej Musk měl ovládnout. A pokud by to snad někomu nedošlo, tak si na pomoc při reakci na Muskovu nabídku přizval banku JPMorgan, zatímco dříve spolupracoval s Goldman Sachs (Musk spolupracuje s Morgan Stanley). Proč zrovna JPMorgan? Inu, ten žaloval Teslu v záležitosti související s jeho tweetem z roku 2018, v němž Musk tvrdil, že má "zajištěné financování" pro převedení společnosti do soukromého vlastnictví. Tesla později podala na banku protižalobu a byla z toho větší právní bitka, kvůli které se Musk pohádal i s regulátorem akciového amerického trhu, Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC). S ním totiž urovnal tento spor (podezření z manipulace kurzu akcií) v roce 2018 tak, že před zveřejněním finančních informací o společnosti musí konzultovat právníka - tzv. "Twitter sitter". Muska to, stejně jako následné vyšetřování jeho tweetů ze strany SEC, zjevně nesmírně obtěžuje. Dokonce se zřejmě obává, že by mohl být nucen se svého účtu úplně vzdát. Jednání o prodeji Twitteru umožňuje Muskovi vyvolat další boj s Komisí.
Musk také připustil, že si "není jistý", zda bude skutečně schopen Twitter koupit, ačkoli uvedl, že má "dostatečný majetek" na financování transakce, pokud bude přijata. Navzdory svému bohatství má Musk velkou část majetku vázanou v akciích svých společností včetně Tesly, což znamená, že by pravděpodobně musel akcie prodat nebo je zastavit, aby získal velkou částku.
A proč to Musk dělá? Nejprve ta oficiální verze.
Jaký by měl být Twitter podle Elona Muska
Většina následujících informací pochází z rozhovoru na TED Talku minulý týden nebo z Muskových tweetů za poslední dobu.
Tak především by mělo dojít ke stažení Twitteru z burzy. "Twitter je třeba transformovat na soukromou společnost," prohlásil Musk. "Twitter má mimořádný potenciál. Já ho uvolním." Stažení Twitteru z veřejné burzy by Muskovi pravděpodobně usnadnilo realizaci požadovaných změn ve společnosti, protože by se snížil tlak akcionářů. Musk však v rozhovoru pro TED také uvedl, že pokud se mu podaří převést společnost do soukromého vlastnictví, bude si chtít udržet co nejvíce akcionářů. Nejde mu tedy o vykoupení všech podílů, ale o získání rozhodujícího vlivnu, což je levnější, ale i rizikovější.
Musk si především stěžoval na snahu samotného Twitteru regulovat obsah na své platformě. "Vzhledem k tomu, že Twitter de facto slouží jako veřejné náměstí," napsal Musk 26. března, "nedodržování zásad svobody projevu zásadně podkopává demokracii. Co by se mělo udělat?" Tato otázka má samozřejmě důsledky pro Muskovu vlastní svobodu projevu. Je těžké si představit, že by Twitter nyní za jakýchkoli okolností omezil jeho účet. A dá se předpokládat, že ani SEC a jeho právníci nebudou tak žhaví vstupovat do probíhajícího obchodu omezováním Muskových výroků na Twitteru.
Musk uvedl celou řadu námětů a plánů, například vydal anketu, zda uživatelé Twitteru chtějí Edit tlačítko. "Překvapivě" jej 70% lidí chce, Musk navrhl, jak by mohlo fungovat a Twitter oznámil, že na něm pracuje od loňského roku.
Dalším návrhem je udělat algoritmus Twitteru open source a umístit zdrojový kód na GitHub. Tím by bylo zřejmé, jak Twitter generuje uživatelskou zeď zpráv, tedy jak řadí příspěvky. Mělo by to dopady na transparenci, dezinformační scénu, boj o svobodu slova, ale i třeba na inzertní průmysl.
Dále navrhl, aby Twitter dal uživatelům, kteří si platí předplacenou službu Twitter Blue, kontrolní značku, která by ukázala, že jejich účet byl "ověřen". To by se lišilo od modré značky, která vyžaduje, aby účty byly autentické a pozoruhodné, ale také by to potvrdilo, že účet má známého majitele (přes kartu).
Twitter by měl podle Muska přejít na obchodní model, který se více spoléhá na předplatné. Twitter Blue v současné době přidává prémiové funkce, jako je "odvolání tweetu", za měsíční poplatek 2,99 USD. Musk navrhl, aby předplatné zahrnovalo odstranění všech reklam. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 tvořila reklama asi 90 % příjmů Twitteru.
Hlavní Muskovou prioritou bude eliminace "armád botů" na Twitteru, které spamují účty a provozují podvody. "Kdybych tak měl jeden dogecoin za každý kryptografický podvod, který bych viděl," řekl Musk během rozhovoru pro TED.
Musk také obhajoval dlouhé tweety, takzvaná vlákna, která se stále častěji objevují jako atraktivní způsob, jak k uživatelům dostat obsah přes limit 280 znaků.
S jednotlivými Muskovými myšlenkami lze souhlasit nebo nějak polemizovat, ale rozhodně nevypadají jako věrohodný obchodní plán pro Twitter, kvůli němuž by se vyplatilo zastavovat akcie svých srdcových firem. I když odmyslíme od toho, že obchodní plány těžko bude detailně Musk debatovat na Twitteru (na druhou stranu, kdo jiný a kde jinde?), nevypadá to, že by Musk měl zcela jasnou představu, co se sociální sítí takového rozsahu dělat.
Tak například už jen ta svoboda slova na Twitteru. To je téma, které se řeší velmi intenzivně posledních pět let a pokud nejste zklamaný volič SPD/Trikolory, asi vidíte, že minimálně u Twitteru dochází k dobrým posunům. Jak se vyjádřil moderátor Chris Anderson na konferenci TED: "Nemůžete dělat ekvivalent toho, že v kině křičíte oheň". "Ne, to by byl trestný čin," odpověděl mu Musk. "Měl by to být zločin."
Jenže už tohle není pravda. Ve skutečnosti takové prohlášení není v USA trestným činem už skoro padesát let, zároveň v řadě jiných zemí a jurisdikcí to trestný čin je. Jenže samotný fakt, že takový čin je legálně povolen, vůbec neznamená, že ho mediální společnost musí zveřejnit nebo že ho technologická společnost musí "zesílit". Ale kdy a jak taková rozhodnutí učinit, je nesmírně obtížné. O tom se vede debata těch posledních mnoha let. A to je právě ta technologie "zesílení" - když napíšete, že hoří, Twitter jako technologická společnost to sice publikuje, ale nemusí to nabídnout milionům lidí jako důležitou zprávu dneška, která by vás měla zajímat. To přitom není cenzura, to je rozhodnutí, které v novinách činí editoři a v Twitteru algoritmy, o jejichž fungování se jen domníváme spíše, než víme.
Zpřístupnění algoritmu jako open source tedy zní skvěle, nicméně může spammerům výrazně usnadnit vkládání nevyžádaných zpráv do časových os uživatelů. A to je paradoxně oblast, na kterou se chce Musk zaměřit nejvíce. "Upřímně řečeno, hlavní prioritou, kterou bych měl, je eliminace spamu a scambotů a armád botů, které jsou na Twitteru," řekl Musk. To se Muska osobně dotýká, protože je neustále terčem či spíše lákadlem k podvodům s kryptoměnami na Twitteru. Zastavení podvodníků však vyžaduje právě to, čeho se údajně bojí: moderování obsahu - a s největší pravděpodobností takové moderování obsahu, které nebude zcela transparentní, aby se podvodníci nemohli jednoduše přizpůsobit změnám. To je to, co dělá sociální sítě se "svobodou slova" těžkým úkolem k vyřešení.
První věc, kterou Musk pravděpodobně udělá, je, že povolí návrat Donaldu Trumpovi. Trump se přitom chce stát republikánským kandidátem a z Twitteru má obrovský prospěch, návrat na Twitter pomůže jeho volebním šancím v roce 2024. Přitom Trump je přesně ten aspekt, u kterého je standardní "zesílení" algoritmy Twitteru zcela škodlivé. Nepravdivé zprávy, pomluvy, nenávist - nic takového byste jako seriosní médium nechtěli šířit, nic takového byste jako technologická společnost nechtěli podporovat. A přitom v zájmu "svobody slova" to musíte strpět, musí s tím být vaše jméno spojováno. Twitter zvolil před rokem jako extrémní řešení Trumpovo vyhození. Nechtěl zesilovat jeho slova. Bude v případě Muskova převzetí firmy muset?
A teď ta méně oficiální verze, co by to přineslo Elonu Muskovi?
Musk minulé v pondělí na Twitteru vydělal o něco méně než 1 miliardu dolarů, ale cena akcií Tesly také vzrostla o 5,6 %. Nepochybně částečně proto, že dodávky vozidel za první čtvrtletí byly o něco lepší, než očekávali analytici, ale i kvůli dobré mediální odezvě. To znamená, že Muskovy zisky na Tesle činily za den něco kolem 13 miliard dolarů.
A takhle je to s Muskem vždycky. Má dlouhodobý trackrecord Pump & Earn schématu, kdy vždy dobře cílenými zprávami vybudí nějakou poptávku, na které následně velmi významně profituje. Nejlépe to bylo vidět v roce 2017, kdy sérií tweetů o "zajištěném financování" pro stažení Tesly z burzy vyhnal cenu akcií nahoru a ze získaných mnoha miliard dolarů profinancoval výstavbu sítě nabíječek, 30 000 superchargerů, které ho stály téměř osm miliard dolarů. Geniální obchodní postup na hranici legality fungoval jednoduše. Nejdříve Musk nastínil na Twitteru velkolepý plán na samotné hranici uskutečnistelnosti, ale věrohodný. Kurz akcií vyletěl, Musk ze zhodnocení proinvestoval službu, jíž následně firma obhájila vysoký kurz akcií, který se tím stal správným. SEC se z toho mohl zjevit, právníci na všech stranách se zapotili, ale nakonec se to vydýchalo. S jistou ostražitostí: tento trik je napříště nutné obměnit. Například alespoň tvrdit, že nakupujete kryptoměny, protože v nich chcete prodávat vozy, abyste to o nějakou dobu (a značně posílený kurz) zrušili pro neekologičnost kryptoměny a profitovali.
Osobně tedy očekávám, že z obchodu za 43 miliard dolarů nakonec sejde. Představenstvo Twitteru nabídku nedoporučí s poukazem na to, že potenciál kurzu akcií je vyšší, někteří akcionáři ji nepřijmou a Musk se pod nějakou záminkou typu nedostatečné kontroly celého plánu nakonec vzdá. Ve firmě si ponechá podíl, který mu umožní dělat vlny a mezi tím zpropaguje něco, co zpropagovat chtěl, potřeboval a u čeho mu celá akce s Twitterem jenom přinese pozornost a posílení kurzu akcií. Otázkou pro mě zůstává, co to nakonec bude.
SpaceX se připravuje na letošní start své megarakety Starship. Tesla riskuje, že na trhu elektrických pick-upů zaostane za Fordem. Všechny firmy se potýkají s problematickými odběratelsko-dodavatelskými vztahy, které po COVIDu devastuje Ruský masakr na Ukrajině. Muska letos čekají podstatně důležitější úkoly, než vymýšlení toho, jak má fungovat tlačítko Edit na Twitteru.
Ostatně, byl to Jack Dorsey, který před pár měsíci z postu šéfa Twitteru odešel proto, aby se mohl věnovat svým jiným firmám a měl na ně čas. Dorsey se s Muskem shoduje na tom, že představenstvo Twitteru je do značné míry brzdný elemen. I na potřebě decentralizace, na níž Twitter za Dorseyho pracoval. Je to dost? Jestliže prvním Muskovým cílem je zachránit lidstvo před klimatickou katastrofou prosazením elektrovozů a druhým vybudovat trasu na Mars jako ústupovou variantu v případě neúspěchu u prvního cílu, je tím správným třetím cílem, mít o tom kde tweetnout?
Takže, co si to chce Musk postavit za peníze budoucích akcionářů?
Myslíte si, že by tento článek zaujal i vaše přátele? Doporučte jim ho tlačítkem Share.
Nový Dall-E 2 umí vytvářet fotorealistické obrázky podle textového zadání
Přesně před rokem vydal OpenAI umělointeligenční framework pro vytváření obrázků z textového zadání. Už tehdy šlo o impresivní dílo, jenže po roce nebyl zřejmý posun k nasazení. Nyní se vysvětlilo, čím to je: OpenAI pracovalo na druhé verzi, která je mnohem pokročilejší a mnohem dále. Je schopná z textového zadání vytvářet a postupně modifikovat fotorealistické obrázky.
V čem je druhá verze Dall-E lepší, než ta předchozí? Nejlepší je si ji rovnou vyzkoušet na dodaných demo příkladech.
Na následujícím obrázku bylo textové zadání takovéto: A bowl of soup that is a portal to another dimension as digital art.
První vylepšení pochází z přechodu na difuzní model, což je typ tvorby obrazu, který začíná s čistým šumem a v průběhu času obraz vylepšuje, opakovaně jej trochu přibližuje požadovanému obrazu, dokud v něm nezůstane žádný šum.
Druhou důležitou novou funkcí je inpainting, tedy práce ve výseku obrazu. Uživatelé mohou začít s existujícím obrázkem, vybrat oblast a říct modelu, aby ji upravil.
Třetí novou schopností jsou "variace", což je dostatečně přesné: zadáte systému příklad obrázku a on vám na něj vygeneruje libovolný počet variací, od velmi blízkých přiblížení až po impresionistické předělávky. Dokonce mu můžete zadat i druhý obrázek a Dall-e 2 zkombinuje nejvýznamnější aspekty každého z nich.
DALL-E 2 zatím běží na hostované platformě, což je testovací prostředí určené pouze pro pozvané, kde si jej mohou vývojáři kontrolovaně vyzkoušet. Obsah nesmí být v rozporu s pravidly. Nesmí obsahovat: nenávist, obtěžování, násilí, sebepoškozování, explicitní nebo "šokující" obrázky, nezákonné činnosti, klamání (např. falešné zprávy), politické aktéry nebo situace, obrázky související s lékařstvím nebo nemocemi nebo obecný spam. Ve skutečnosti mnoho z toho nebude možné, protože porušující snímky byly z tréninkové sady vyloučeny: DALL-E 2 umí udělat shiba inu v baretu, neumí prohodit výsostné znaky na válečných tancích, aby vytvořil deepfake obrázky.
Společnost Google nedávno veřejně prohlásila, že obsah generovaný umělou inteligencí je v rozporu s jejími pokyny a bude považován jako druh spamu, jak uvádí Search Engine Journal. Není také jasné, jak by Google poznal, že je obsah generován umělou inteligencí, ať už v textu, nebo obrázcích, ale je zřejmé, že kvůli trénování modelů se tímto problémem Google bude muset významně zabývat. Jinak si totiž trénink modelů poškodí a zavleče si do modelů předsudky.
A když už půjdete na blog OpenAI, přečtěte si i poslední článek "Měření Goodhartova zákona". Goodhartův zákon říká: "Když se měření stane cílem, přestává být dobrým měřením." Ačkoli pochází z ekonomie, je to něco, s čím se musí potýkat v OpenAI, když vymýšlí, jak optimalizovat cíle, které je obtížné nebo nákladné měřit. Často je nutné zavést nějaký zástupný cíl, který je snadněji nebo levněji měřitelný, ale když se to udělá, je nutné dát pozor, abychom ho neoptimalizovali příliš... (článek mi mluví z duše).
Jednohubky
Houby mají svůj jazyk - vědecká práce o komunikaci, kterou mezi sebou vedou houby.
Google přestal rozostřovat na svých satelitních snímcích pro Mapy ruské vojenské základny. Info.
Průzkum policejních záznamů ukazuje, že třetina incidentů s AirTagy zahrnuje stalking. Zatím není jasné, zda je to důležitý trend, ale snadnost použití AirTagu pro sledování osoby je ohromující. Info.
A to je pro dnešek všechno.
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl