Patrickův newsletter #45: Přenositelnost kecálků a německý exportní model
Dvě velká témata: eurounijní Zákon o digitálních trzích nařizuje mimo jiné propojení mezi instant messagingovými službami. A vybírám zásadní body ze článku FAZ Proč je německý exportní model ohrožen.
Dobrý den,
vítejte u 45. Patrickova newsletteru. Dnes se budeme věnovat dvěma důležitým tématům. Tím prvním je chystaný eurounijní Zákon o digitálních trzích. A tím druhým je německá geopolitická ekonomika. Začneme ovšem mojí chystanou knihou. Tou druhou, ne Špiclem páně, u něhož se dokreslují mapy, je hotová redakce a jde do tisku tak, aby v červnu byl na pultech.
Audioverze tohoto newsletteru formou Patrickova podcastu je tradičně na rozcestníku Anchor.fm.
Kniha Digitální kapitál u betačtenářů
Před týdnem jsem pozval ke čtení rozepsané knihy Digitální kapitál patnáct betačtenářů. A na Google Docs sbírám jejich připomínky. Bylo to dobré rozhodnutí, kritika mě donutila hodně věcí přehodnotit. Například bude kniha teď fixně (tj. i graficky) rozdělena do šesti částí, šesti technologických vlivů, které zvětšují "křehkost" tohoto světa. Původně jsem si myslel, že je to jasné a není to třeba takto pojmenovávat, ale zase tak jasné to zjevně nebylo. Sedmá část se věnuje rekapitulaci opatření, které mohou či mají přispět k tomu, aby nové technologie fungovaly prospěšně a křehkost světa nezvýšili či dokonce nerozbily do nějaké nové nepohody či dokonce totality.
A to je další změna, kterou přidávám. Původně jsem si říkal, že je přeci z textu úplně jasné, co by se mělo udělat. Není. Za každou kapitolu nyní přibude sumář kroků, které je třeba udělat nebo alespoň zvážit, aby se například minimalizovaly škodlivé vlivy umělé inteligence.
Nakonec jsem vyházel příběhy, které byl jen zajímavé a neseděly do toho centrálního sdělení. Je sice zajímavý vědět, jak se vyvíjí nový operační systém, ale k tomu, co se knihou pokouším utřídit, to nepřispívá nijak. I po tomto krácení je kniha o padesát tisíc znaků delší...
Tím z toho přestává být "sbírka zajímavých příběhů", ale téměř politicko-ekonomický manifest. Mám z toho radost, protože už to zjevně začíná být srozumitelné, nejenom zábavné.
Vyjednávám s jedním vydavatelstvím, jestli by nebylo ochotno to vydat. Pokud ano, kniha asi vyjde spíše na podzim, pokud ji budu vydávat sám, tak si ji vezmete na letní prázdniny. Zatím vlastně nevím, co bych radši, teď už je všechna práce odevedena...
Zprávy půjde posílat mezi Instant Messagingovými službami, nakazuje EU DMA
Tohle je potenciálně velká věc. Evropská unie "nakazuje" propojitelnost mezi jednotlivými službami okamžitých zpráv, jako jsou WhatsApp nebo iMessages. Zajistit by to měl nově chystaný Zákon o digitálních trzích, Digital Markets Act (DMA) - který koncem března předložen. Jenže kdybych do titulku napsal, že se bude zase mluvit o eurounijní regulaci, tak byste článek vyignorovali...
Evropští politici se dohodli na podmínkách nových přísných pravidel zaměřených na největší světové technologické společnosti v rámci zákona o digitálních trzích (DMA). Cílem tohoto zákona má být zvýšení interoperability a zlepšení hospodářské soutěže. Dnes "oplocené zahrady" velkých technologických firem se budou muset otevřít a propojit, aby do takového ekosystému mohli přistupovat i jiní hráči a konkurence byla založena na nabídce nejlepších služeb, ne na síťovém efektu velikosti.
To zní dobře, pokud jste uživatel, pokud jste velká technologická firma, jistě to také vítáte, ale cítíte jisté výhrady. Jak tyto výhrady artikulovat a neříct napřímo "my jsme si ti uživatele nahamounili a nedonutíte nás je pustit"? I na to se později podíváme.
Cíle zákona DMA
Cílem zákona DMA je omezit tržní sílu velkých online platforem, které zákon nazývá "strážci brány" - anglický termín gatekeeper je pro to hodně vžitý, ten český nikoliv tolik.
Pravidla se dotknou společností s obratem vyšším než 8 miliard eur v Evropském hospodářském prostoru (EHP), tržní kapitalizací vyšší než 80 miliard eur a nejméně 45 miliony uživatelů měsíčně a více než 10 000 firemních uživatelů. Jmenovitě Amazon, Apple, Google a Meta, ale také Alibaba, Booking.com a Microsoft.
Co zákon o digitálních trzích přináší?
Zákon DMA nařizuje, že koncový uživatel musí mít možnost kdykoli odinstalovat předinstalované softwarové aplikace v rámci služeb základní platformy. Tedy i například Chrome z Androidu nebo Safari z iOS. Už na to jsme hodně zvědavý, zrovna Safari má jádro hluboce v systému využívané a nikdy se nepočítalo s tím, že to bude jinak.
DMA také nutí služby messengeru zajistit interoperabilitu s jinými službami messengeru. Jakkoliv, ať již nativně, přes API nebo služby bridge.
Velmi vágně formulovaná část DMA požaduje "účinnou přenositelnost údajů vytvořených činností podnikového uživatele nebo koncového uživatele". Tohle bude hodně zajímavé a potřebné - možnost vyndat data z jedné platformy a dostat je do jiné. A tady už také přišla první kritika týkající se kolize s GDPR. Bude potřeba souhlas lidí, s nimiž jste si vyměňovali zprávy v sociální síti k tomu, je exportovat a uložit jinam? To se ještě bude muset podrobit rozboru.
Sama EK ji popisuje jako "jednu z prvních iniciativ svého druhu, která komplexně reguluje moc strážců brány největších digitálních společností" a uvádí, že společnosti, na které se DMA zaměří, budou muset:
A další povinnosti strážců bran?
umožnit vývojářům aplikací spravedlivý přístup k doplňkovým funkcím chytrých telefonů (např. čip NFC)
umožnit prodejcům přístup k jejich marketingovým nebo reklamním údajům o výkonnosti platformy
obecně interoperabilita, propojitenost, neuzavřenost
Všechno je to kontroverzní a dotčené firmy se již přes své nastrčené partnery vztekají, že to nepůjde. Zajímavá byla například již probíhající pře (kterou spustil zřejmě WhatsApp) o nutnosti propojit i skupinové chaty. To prý kvůli end-to-end šifrování nepůjde. Nakonec to vyvrátila společnost Matrix vyvíjející otevřený IM protokol - půjde to nativně, bez nejrůznějších přemostění.
Pokuty? Dramatické. Komise bude moci ukládat sankce a pokuty až do výše 10 % celosvětového obratu společnosti, které mohou v případě opakovaného porušení dosáhnout až 20 % tohoto obratu. Platnost? Zřejmě od října 2022 s přechodovými obdobími pro jednotlivé funkce a služby.
A reakce postižených?
Apple se odvolává na bezpečnost a ochranu intelektuálního vlastnictví: "některá ustanovení DMA vytvoří zbytečné zranitelnosti v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti pro naše uživatele, zatímco jiná nám zakážou účtovat poplatky za duševní vlastnictví, do kterého hodně investujeme." Google se obává, že "některá pravidla by mohla omezit inovace a výběr dostupný Evropanům". Dobře ten nářek postižených sleduje Wired v tomto článku.
Eurounijní studie dopadů najdete zalinkované v tomto PDF.
DMA budu nadále sledovat, je to důležité téma.
Proč je německý exportní model ohrožen
Německé noviny Frankfurter Allgemaine (FAZ) vydaly začátkem dubna zásadní článek s názvem Proč je německý exportní model ohrožen. Odezvy z německého tisku většinou publikuju na Twitteru, ale tohle je delší a extrémně důležité téma. A protože český průmysl je výrazně propojený s německým, přináším výpisky z článku (FAZ je placený). S drobným komentářem.
Takže, co říkají ve FAZ?
Začínáme příkladem geopolitiky: Když Litva navázala diplomatické vztahy s Tchaj-wanem, Čína zakázala dovoz všech výrobků obsahujících něco z litevských továren. Dotklo se to výrazně i německého automotive, jehož továrny šly do útlumu, než se našla náhrada za litevské součástky.
Německý exportní model stál po druhé světové válce na levném dovozu energie z Ruska a na výnosném vývozu do Číny, zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu. To budovalo poválečnou prosperitu. To a úspornost ve vojenských výdajích, kdy Německo vědomě rezignovalo na vlastní výkonnou armádu.
To nabralo po Ruské invazi na Ukrajinu dramatický obrat, který se označuje za největší mentální obrat v poválečných německých dějinách. Nyní se zvýší výdaje na armádu (+100 mld €), končí import surovin z Ruska (časový rámec se řeší, ale ASAP) a zřejmě se bude hroutit i export do Číny.
Dobře o tom píše kniha Geopolitické riziko bývalé státní tajemnice pro obranu Katrin Suderové, která postuluje tři body:
Společnosti si musí uvědomit, že globalizace v tradičním slova smyslu navždy skončila, což má dalekosáhlé důsledky pro jejich mezinárodní podnikání. Blíží se "studená válka 2.0".
Stará mantra "změna prostřednictvím obchodu" je s Putinovou válkou definitivně pryč.
V Německu nejsou politici ani podnikatelé zvyklí uvažovat v tvrdých geopolitických dimenzích.
Význam Číny jako hospodářského partnera je pro Německo zásadní. Vývoz a dovoz s Čínou 2021 byl v součtu 245 miliard eur. Čína je tak nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, před Spojenými státy a Francií.
Žádný jiný německý průmysl není s Čínou tak úzce spjat jako automobilový průmysl. WV v Číně prodává třetinu vozů. Tři německé automobilky generují v Číně více než polovinu svých celkových zisků. V Mercedesu jsou číňani hlavní akcionáři. Čína je hlavní dodavatel baterek pro elektrovozy. Odchod z Číny by byl velký problém pro automotive. Není se co divit, že pro automotive průmysl je odchod z Číny naprosté tabu. Obrat německého průmyslu dosáhl v roce 2017 výše 1 893 miliard eur, z toho byl automobilový průmysl s 425 miliardami eur. Na HDP Německa se automotive přímo projevuje jen 5%, ale zaměstnává přes 800 000 lidí z více jak šesti milionů zaměstnanců v průmyslu. Jak automotive odbory, tak vedení automobilek a tisícovky automotive firem sdružených ve svazech, má obrovský politický vliv.
Co s tím? Podle FAZ musí jít o otevření dalších trhů, například v zemích jako Malajsie, Indonésie, Indie. A k rychlé restrukturalizaci oboru, protože lze čekat potíže na Čínském trhu. Místní vláda zde zcela zjevně podporuje "transfer know-how" a budování vlastního automotive průmyslu, který mezi tím skoupil krachující euro-americké firmy. Čína si také zajistila dostatek strategických surovin a stala se významným dodavatelem důležitých dílů moderních vozů, především elektrických článků.
A co k tomu mám já?
Evropa se bude muset vrátit do výrobních pozic, o kterých hrdě prohlašovala, že se jich ráda vzdá, protože jsou špinavé a levně placené. Od metalurgie, přes základní chemickou a hutní výrobu, až třeba po leptání plošných spojů nebo "běžnou nástrojařinu". Většinu z toho dneska jsme zvyklí nakupovat z Číny, jenže narušení dopravních cest znamená, že doprava letadlem z Číny dneska trvá tolik, co dříve lodí, lodí tolik, co za doby Marco Pola a vlaková přeprava je magií králičí nory: někde naložíte a možná někde jinde někdy vyložíte.
Co je běžná nástrojařina? V Evropě je hromada vstřikolisových strojů, které vyrábějí plasty. Jenže formy se vyrábějí tradičně v Číně, kvůli ceně. Udělat je levně a relativně dobře a rychle Čína umí. V Evropě se dělají jen ty nejlepší a taky nejdražší formy, rozdíly jsou v řádu statisíců na jednu formu. Udělat "rychlovku z alu" - to se chce málokomu, protože marže je malá. Teprve v poslední době se to začalo měnit: místní firmy začaly brát i práci, kde není taková marže, dodavatelé si zase byli ochotni připlatit za to, že jim formu dělá firma v dojezdové vzdálenosti.
Musíme se přestat štítit i drobné práce. Musíme ji umět ocenit jak finančně, tak sociálně, protože bez takových prací jsme strašně zranitelní. Vidíme to ve vývoji. Čínská konkurence si objede sousední dílny a fabriky a za týden má na stole vzorky, na které my čekáme měsíce, protože z týchž podniků nám dříve nedojdou a i vztahy máme jen na dálku. Je to obrovský rozdíl, obrovský handicap, který eurounijní i americký průmysl začíná významně ohrožovat.
A jaké poselství to má pro Česko?
Doba hojnosti z levné práce pro německý průmysl během jedné generace zřejmě skončí.
Je třeba se urychleně obrátit na budování přímých vazeb do dalších asijských destinací, důležitá je vládní podpora takových aktivit.
Musí být nejenom státní, ale i celospolečenskou prioritou, zohledňovat evropský a český průmysl a dodavatele.
A podporovat vzdělanostní ekonomiku, která u nás má vysoký podíl, kde nás neohrožují problémy výrobních kapacit.
Diverzifikovat vzdělávání, protože nevíme, co bude a pro turbulentní svět není jednotné školství (navíc podinvestované) ideální.
Skvělý podcast o německých reáliích najdete ve formě Politického podcastu zde, hovoří Martin Jonáš, někdejší zpravodaj ČT v Německu, který má výborný rozhled.
Energomonitor vydává transparentní bránu MQTT-SN nazvanou Bisquitt jako open source
Společnost Energomonitor (kde mám menší podíl) vydala jako open source transparentní bránu MQTT-SN nazvanou Bisquitt. Poskytuje jednoduchý, bezpečný a na standardech založený způsob připojení zařízení IoT s omezenými zdroji k infrastruktuře MQTT. Bisquitt je určen pro komunikaci prostřednictvím sítě NB-IoT, která neumožňuje protokol TCP/IP, ale pouze UDP, nebo podobné jiné sítě s omezenými síťovými zdroji. Pokud vás to zajímá, detaily a odkaz na GitHub zde.
Jednohubky
Pokud si předplácíte Apple TV, vychází zde nový seriál WeCrashed o rozletu a pádu společnosti WeWork, vyhypované firmě na sdílení kanceláří. Narozdíl od Nadace je dobrý a jedním z mála důvodů, proč Apple TV předplatit.
Na BigTechWiki najdete přehled prohřešků a problémů, které technogiganti vytvářejí.
Kniha, kterou jsem teď nadšen: When We Cease to Understand the World od Benjamina Labatuta. Český překlad nemá, anglický ano. Je to taková non-fiction beletrie o temných stránkách vědy, úvodní kapitola je dost fičák a nářez. Recenze na The Guardian.
A to je pro dnešek všechno.
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl
PS: Newsletter byl rozeslán na 2002 odběratelů. Nechcete jej nasdílet a doporučit svým přátelům?
Diky Patricku za zajimave novinky a tesim se na tu knihu - vypada hodne zajimave.