#81: 🪓Jak rozbít Google a zachránit trh
Google představil nové mobily, ale důležité je, že stále hlasitěji se spekuluje o tom, zda nebude potřeba firmu rozdělit. Jak proběhlo dělení monopolní telekomunikační Bell Systems v 80. letech?
Dobrý den,
vítejte u Patrickova Newsletteru. Sice by se mohlo zdát, že o prázdninách bude nuda, ale není tomu tak. Začlo se hlasitěji mluvit o rozdělení Google, jenže by bylo hloupé o tom planě teoretizovat, takže se podíváme detailněji na minulou podobnou zkušenost: rozdělení Bell Systems v v roce 1984.
Mám pro vás další stěžejní článek věnovaný umělé inteligenci. Zatímco minule jsem podrobně radil, jak použít AI k napsání lepšího článku, zprávy či práce, nyní se podíváme na to, jak lze pomocí AI programovat i v případě, že jste neprogramátor. Článek najdete zde.
A protože se nám občas vrací téma jednotných nabíječek, jež je vykládáno jako příklad eurounijní zvůle, dal jsem k tomu na Marigold samostatný článek mapující tuto problematiku.
Workshopy AI pro firmy - rezervujte si termíny za září.
Je to dobrý úvod pro firmy k tomu, co mají dělat se svojí digitalizací!
Pokud máte zájem, detaily k workshopům zde.
📱Novinky Made by Google: mobily Pixel 9 a řízení o rozdělení Alphabet/Google
Jsou to dvě věci, které nesouvisí, ale propojuje je jméno Google, respektive mateřské společnosti Alphabet. Začneme novými mobily, jestli vás nezajímají, přeskočte dále - ta hrozba antimonopolního řízení gradující do nuceného rozdělení společnosti je důležitá!
Google právě na své akci Made by Google představil představil nejnovější řadu telefonů Pixel 9, včetně nového menšího modelu Pro, vylepšeného skládacího telefonu a nových AI funkcí, které zahrnují generování obrázků a pokročilé úpravy fotografií. Ve zkratce to podstatné:
- 📱 Google představil řadu Pixel 9, která zahrnuje tři standardní telefony a skládací model.
- 📏 Základní Pixel 9 má 6,3 palcovou obrazovku, zatímco Pixel 9 Pro XL má 6,8 palcovou obrazovku.
- 💰 Ceny začínají na 799 USD pro Pixel 9 a 999 USD pro Pixel 9 Pro.
- 📦 Začátek dodávek pro Pixel 9 a 9 Pro XL je 22. srpna, menší Pixel 9 Pro bude k dispozici od září.
- 📏 Pixel 9 Pro Fold je tenčí a má větší displeje, s vnitřním displejem o velikosti 8 palců.
- 🌟 Nový model má jas až 2700 nitů.
- 🤖 Nové AI funkce zahrnují Pixel Screenshots a Pixel Studio pro generování obrázků.
- 🖼️ Magic Editor v Google Photos nyní umožňuje generativní úpravy fotografií.
- ⌚ Hodinky Pixel Watch 3 přichází s větší 45mm variantou a novými fitness funkcemi.
- 🚑 Nová funkce detekce pulzu může zavolat záchranné služby, pokud nositel nereaguje.
- 🎧 Pixel Buds Pro 2 mají vylepšené ovladače a aktivní potlačení hluku.
- 🔊 Nové sluchátka mají až 8 hodin přehrávání s aktivním potlačením hluku.
- 🎤 Gemini Live, nová funkce hlasového chatu, umožňuje uživatelům komunikovat s AI asistentem. Google tak předběhl podobnou chystanou funkci od OpenAI.
🪓Rozdělí se Google?
Americké ministerstvo spravedlnosti zvažuje rozdělení společnosti Alphabet, mateřské společnosti Google. A to v návaznosti na rozhodnutí, podle kterého společnost monopolizovala trh s online vyhledáváním.
Nejpravděpodobnějšími jednotkami pro nucený odprodej jsou operační systém Android a webový prohlížeč Chrome. V jaké formě, to se zatím neví.
Mezi méně závažné varianty patří donucení Google sdílet více dat s konkurencí a opatření, která jí mají zabránit v získávání nespravedlivé výhody v oblasti produktů umělé inteligence. Pravděpodobně také dojde k zákazu exkluzivních smluv.
Pokud se to stane, bude to velká věc - a dlužno říct, že se k ní schylovalo dlouho. Google/Alphabet už dávno není "dont be evil" - a antimonopolní řízení podobné tomu, jaké proběhlo v osmdestátkách u Bellu, je rozumným opatřením. Co si k tomu říkat? Buďto máte trochu přehled o principu a důvodech existence antimonopolního práva a pak souhlasíte, nebo nemáte (a pak jedete linku "co jim do toho mají co kecat" - v každém případě to jde hodně mimo nás. Což neznamená, že se nebudeme muset (až/pokud se tak stane) zamyslet nad tím, jak takové rozdělení dopadne na trh.
Příklad rozdělení Bell Systems
Je jen málo příkladů vysloveně ostrého úředního zásahu v takovéto velikosti. Tím nejznámějším a nejlépe zdokumentovaným pro náš trh je rozdělení Bell Systems v osmdesátých letech. Bell System byl v 70. letech největším poskytovatelem telefonních služeb v USA a ovládal více než 85 % všech místních telefonních služeb, 85 % dálkových služeb a 82 % trhu s telefonním vybavením. Byl přirozeným monopolem, bez něhož se v amerických telefonních službách neobešlo nic. Jasně, příběh o tom, jak se chtěl Bell soudit s firmou, která chtěla nabízet plastové obaly na telefonní seznamy (vydávané dceřinkou Bellu), patří spíše mezi urban legends, ale zdokumentovaný je spor s firmou, která vyráběla plastové nástavce na telefonní sluchátka umožňující lépe slyšet zvuk - firma tím podle Bellu neoprávněně zasáhla do telekomunikačního zařízení. Monopol jak vyšitý. Po letech diskusí si nakonec ministerstvo spravedlnosti v sedmdesátých letech na Bell vyšláplo a v roce 1974 podalo žalobu. Po osmi letech došlo k dohodě rozdělující Bell Systems na řadu regionálních operátorů, dálkového operátora AT&T a technologické Bell Laboratories (plus řadu dalších firem). Rozdělení vešlo v platnost v roce 1984, větší část dohod se podařilo dosáhnout za vlády Reaganovy administrativy, jehož ministr spravedlnosti William Baxter, který vedl antimonopolní divizi ministerstva spravedlnosti, silně podporoval pokračování soudního sporu proti AT&T a důrazně prosazoval rozdělení Bell Systemu.
Baxter věřil, že pouhá regulace vytváří pobídky k monopolizaci, které by v neregulovaných sektorech neexistovaly, a proto se stavěl proti tlaku ministerstva obrany a jiných vládních agentur na vyřešení případu smírem. Tento Baxterův postoj nakonec vedl k dosažení dohody o rozdělení AT&T, přičemž Reaganova administrativa, i přes určité vnitřní rozpory, tuto dohodu nakonec podpořila.
A výsledky? Na to si vezměme studii od Martina Watzingera a Moniky Schnitzer nazvanou “The Breakup of the Bell System and its Impact on US Innovation”.
1. Nárůst inovací: Po rozdělení došlo k nárůstu patentování v telekomunikačních technologiích o 19 %, přičemž nárůst byl především tažen firmami mimo bývalý systém Bell. Patentování samotných nástupnických společností Bell se snížilo, ale kvalita nejdůležitějších patentů zůstala nezměněna.
2. Diverzifikace inovací: Rozdělení vedlo k větší diverzifikaci inovací a změně směru technologického pokroku. Počet aktivních technologických skupin v telekomunikačních technologiích vzrostl o 8,9 %.
3. Přesměrování výzkumu: Bell Laboratories, která byla klíčovým centrem inovací, sice ztratila část svých zdrojů, ale nadále produkovala významné inovace, což se odráželo v nárůstu podílu významných patentů.
Je dobré se podívat, jak se rozdělení projevilo na situaci v mobilních sítích v USA. Bell Laboratories byl velmi angažován ve vývoji prvního mobilního amerického systému AMPS a svou mobilní síť spustil v roce 1983, tedy těsně před nuceným rozdělením. Po rozdělení z ní vznikla celá řada regionálních AMPS sítí propojených národním roamingem. A díky liberalizaci vznikla také celá řada konkurenčních společností, které neměly základ v rozdělení Bell Systems, nepatřily tedy mezi "Baby Bells" - děťátka velkého rozděleného Bellu, ale mohly vzniknout a být propojené do ostatních sítí. To by za dřívějšího stavu pravděpodobně nešlo, Bell (a jeho dálková dceřinka AT&T) odmítaly propojovat dálkově cizí operátory. Jedním z prvních významných konkurentů byl například GTE Mobilnet. To jméno už asi neznáte, v roce 2000 se spojil s Bell Atlantict a následně s Vodafonem a jméno Verizon Wireless už známe dodnes.
Rozdělení Bellu tak nastartovalo rozvoj amerických mobilních sítí. Ačkoliv Bell Labs se angažoval především v rozvoji AMPS a později TDMA, technologie TDMA se také stala základem GSM, na které na přelomu tisíciletí americké sítě začaly přecházet a v prvním desetiletí na rodinu GSM/3G také všechny sítě přešly (pokud vás zajímají detaily, doporučím knihu Telecommunications History & Policy Into the 21st Century od Ronalda Fulle nebo Wireless Nation: The Frenzied Launch of the Cellular Revolution in America od Jamese Murray.
A co dalšího nám ukazují zkušenosti (a studie)?
1. Paradoxní efekt rozdělení: Přestože existovaly obávaly, že rozdělení povede ke ztrátě inovativní kapacity Bell Laboratories, výsledky ukazují, že rozdělení paradoxně vedlo k celkovému zvýšení inovací v odvětví. Tento nárůst byl způsoben především příchodem nových hráčů na trh, kteří předtím nebyli schopni konkurovat kvůli monopolnímu postavení systému Bell.
2. Pochyby o potřebě rozdělení: Studie rovněž upozorňuje na to, že rozdělení monopolů může mít vysoké náklady, a mělo by být používáno pouze tehdy, pokud jsou přínosy výrazné. Tento pohled je zvláště důležitý vzhledem k tomu, že se současně diskutuje o rozdělení dalších technologických gigantů, jako jsou Google a Facebook. Musí být pečlivě zváženy dlouhodobé dopady - a to je důvod, proč rozhodnutí nemůže padnout rychle.
3. Zvýšení konkurenceschopnosti: Rozdělení Bellu nejen že otevřelo trh pro nové inovátory, ale také změnilo dynamiku konkurence. Firmy se začaly více zaměřovat na vývoj nových technologií, aby si udržely nebo zvýšily svůj tržní podíl, což vedlo k rychlejšímu technologickému pokroku.
4. Skepticismus ohledně regulačních opatření: Autoři také kritizují dlouholetou snahu regulovat trh pomocí chování (behaviorálními opatřeními), která se ukázala jako neefektivní ve srovnání s radikálním řešením, jakým bylo rozdělení systému Bell. To naznačuje, že někdy mohou být strukturální změny jediným účinným způsobem, jak podpořit inovace a konkurenci.
Dnes, čtyřicet let po rozdělení Bell Systems, už nikdo obeznámený se situací nepochybuje o tom, že rozdělení americkému trhu prospělo, ačkoliv bylo řešením extrémním. A stalo se také dlouhodobou připomínkou toho, že taková situace může nastat. V 90. letech byl Microsoft dominantním hráčem na trhu operačních systémů a čelil antimonopolnímu řízení ze strany amerického ministerstva spravedlnosti. V roce 2000 federální soudce rozhodl, že Microsoft by měl být rozdělen na dvě samostatné společnosti: jednu zaměřenou na operační systémy a druhou na další softwarové produkty. Microsoftu se tehdy na poslední chvíli podařilo vyklouznout, když zpochybnil nestrannost soudu a využil změny americké administrativy, nástupu G. W. Bushe do funkce amerického prezidenta na počátku roku 2001. V roce 2001 dosáhly ministerstvo spravedlnosti a Microsoft dohody, která namísto rozdělení společnosti zahrnovala řadu závazků a omezení zaměřených na zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Microsoft souhlasil s tím, že umožní větší interoperabilitu svého softwaru s produkty třetích stran a přijme další opatření, která by měla snížit jeho monopolní moc. Tato dohoda byla schválena soudem a ukončila dlouhý a nákladný právní spor.
Podobná situace nyní do určité míry hrozí firmám Amazon, Google a Facebook a o případ Bellu se bude velká část argumentace opírat.
Flux má být nejlepší model na generování obrázků
Srpnovou novinkou je model Flux pro generování obrázků na základně textového promptu. Přímo konkuruje Dalle i Midjourney, narozdíl od nich je open source a má lepší výsledky. Musíte si jej ovšem nainstalovat či použít přes třetí strany, což je výhoda i nevýhoda. K dispozici jsou tři verze modelů: pro použití přes API, pro stažení a menší model pro běžné uživatele. Vydavatelem je Black Forest Labs. Jestli vás generování obrázků zajímá, rozhodně vyzkoušejte a možnost zahrnout jej do vašeho workflow přes API či lokální verzi je zajímavá. A tady je k dispozici ve webovém rozhraní.
Co by se stalo, kdyby Rusko ve vesmíru odpálilo atomovou bombu?
Tohle není vůbec teorie. Zdá se, že Rusko do vesmíru umístilo satelit, který může být na dálku odpálen a zničit velkou část satelitů obíhajících kolem země. WSJ se tomu detailně věnuje, má k tomu infografiky, jejich článek si projděte. Zdá se, že na Zemi by dopadlo mnoho trosek a především by se oběžná dráha stala z části nepoužitelnou, posetou neřiditelnými a nezmapovatelnými troskami. A také by vypadla velká část nejrůznějších satelitů, od těch na internet, po ty vojenské. Samozřejmě nejen USA, ale i Rusku, jenže pro něj to dává smysl: v kosmických technologiích na oběžné dráže i kvůli embargu nemůže dlouhodobě mnoho konkurovat, tak proč nezničit oběžnou dráhu pro satelity nepřítele.
AI Počasí
Google nedávno vydal dokument Neuronové modely všeobecné cirkulace pro počasí a klima (NeuralGCM) ke kterému následně vytvořil knihovnu v Pythonu. Jde o model umožňující předvídat počasí a klima jak pro velké, tak pro malé oblasti. Model má potenciál zásadně posunout kvalitu předvídání počasí. Detaily najdete na webu Yohana Iddawela, rozebírá to pěkně podrobně a jestli jste fandové do klimatických či počasíčkových modelů, je to povinné čtení.
RIP Humane
Pamatujete si to první AI nositelné zařízení nazvané Humane? Takový odznáček, co jste si přišpendlili na kapsičku košile a měli jste AI, se kterou jste mohli všechno řešit? Jak se pak ukázalo, že je to hlavně jen aplikace pro Android dodaná nad vykuchaný hardware? Podle všeho se těchto zařízení prodalo za 9 milionů dolarů, za 1 milion dolarů se jich vrátilo od nespokojených uživatelů a nyní vratky převyšují nové prodeje. V rukou spotřebitelů zůstává pouze 8 000 kusů. Takhle vypadá klinická smrt a jsem zvědav, zda se pro firmu najde kupec. Za prozkoumání slepé cesty to ale není zase tak moc velká cena.
📗Knihy, co stojí za pozornost
Minule jsem sliboval, že zvýrazním pár knih, které stojí za pozornost.
Pathogenesis, Jonathan Kennedy - to je pro mne kniha letošního roku. Skvěle odvyprávěná historie lidstva s propsáním toho, jak se na historických událostech podepsaly epidemie nemocí. V nemálo případech byla role infekcí velmi významná, kniha je výborně vyargumentovaná a rozhodně stojí za pozornost, pokud vás zajímá historie a to, jak ji jednotlivé jevy významně ovlivňují. Detaily na Goodreads, česky nevyšla.
Rethinking the Economics of Land and Housing je kniha trojice autorů Josh Ryan-Collins, Toby Lloyd a Laurie Macfarlane, který se zabývá ekonomikou půdy a pozemků. Je to velmi přístupná kniha, která se zamýšlí nad vztahem pozemků ke klíčovým problémům moderních ekonomik, jako je krize bydlení nebo finanční nestabilita. Detaily na Goodreads, česky nic.
Umění skončit: Jak poznat, kdy je čas to vzdát od Annie Duke česky vyšlo i jako ebook a je to zajímavé čtení o tom, jak zvolit chvíli, ve které něco máte přestat dělat, jak z osobního tak firemního pohledu. Moje oblíbené téma. Záznam na Databázi knih.
How China Escaped the Poverty Trap od Yuen Yuen Ang je sice osm let stará, ale já ji objevil až teď. Téma opět zajímavé: Jak se mohou chudé a slabé společnosti vymanit z pasti chudoby? Političtí ekonomové tradičně nabízejí tři možnosti: "nejprve stimulovat růst", "nejprve vybudovat dobré instituce" nebo "některé šťastné národy zdědily dobré instituce, které vedly k růstu". Ang přináší jiný pohled. Zaprvé, transformační změna vyžaduje adaptivní řídící systém, který umožňuje aktérům na místní úrovni vytvářet nová řešení vyvíjejících se problémů. Za druhé, prvním krokem z pasti chudoby je "využít to, co máte" - využít stávající zdroje k nastartování nových trhů, i když to znamená vymykat se normám prvního světa. A jak se to stalo v Číně? Detaily o knize na Goodreads.
A ještě jednou trocha ekonomiky: Good Economics for Hard Times od Abhijita Banerjeeho a Esther Duflo, laureátů Nobelovy ceny za ekonomii, se zaměřuje na některé z největších ekonomických problémů současného světa, jako jsou migrace, nerovnost, růst a klimatické změny. Český pravověrný pepík by tuhle knihu šmahem odsoudil, že tomu ty dva nerozumí, ale autoři mají slušnou kredibilitu, takže pokud vás zajímá vysvětlení těchto témat z jiného úhlu pohledu, stojí za to knihu přečíst. Detail na Goodreads.
Zaujala vás nějaká česky vydaná kniha v poslední době? Pište tipy! Mě potěšilo, že vyšla další trajkuntí detektivka od Petra Sagitaria - jeho knížky mě fakt baví.
🛠️Služby, co byste nemuseli minout
Dupe je super služba. Dáte do ní URL nějakého konkrétního zboží na eshopu a ona vám najdete parametry podobné, ale levnější zboží jinde. Samozřejmě to ze dvaceti věcí třetinu najde blbě, ale fakt jsou v tom dobré tipy, skvěle to funguje na nábytku (zradou je chybějící doprava do ČR), ale třeba najít variantu ultralight stanu na výpravy mi to také pomohlo!
Defog je nová služba, která vám umožní nahrát vaše data a zeptat se, co znamenají. Jestli vás analýza firemních dat trochu trápí, mrkněte na Use Cases - mají tam pár dobrých příkladů.
Mindgrasp vytváří poznámky, shrnutí, flashkarty, kvízy a odpovídá na otázky z jakéhokoli dokumentu, PDF, videa na YouTube atd. Potřebujete připravit výukové materiály z toho, co máte? Zkuste to zde.
Málo známý startup Cosine představil (Ale nevydal) "AI software inženýra" nazvaného Genie. Ten má dosáhnout zatím nejlepšího skóre v inženýrských programátorských úlohách. Co se mi líbilo, je ukázka interakce s Github Issue, kde Genie rovnou u Issue analyzuje řešení a zhruba odhadne jeho náročnost. No uvidíme, až to uvidíme.
Flux je zajímavý nástroj na AI návrh plošných spojů a zapojení - PCB. Neměl jsem ještě možnost to vyzkoušet, kdo jste bastlíř, testněte a dejte vědět.
Village Labs je služba pro firmy využívající Slack. Dělá vám souhrny toho, co byste v konverzacích na Slacku neměli minout a přišlo mi to vážně zajímavě funkční, umí se to integrovat i do jiných služeb a drží to týmy up-to-datel.
Trellis AI transformuje složité a nestrukturované zdroje dat - jako jsou finanční dokumenty, hlasové hovory a e-maily - do strukturovaného formátu SQL, který mohou používat datové a operační týmy. To je spíš pro vývojáře, že jo...
Aplikace pro Mac Sparkle využívá umělou inteligenci k vytvoření jedinečného systému složek a uspořádání každého nového souboru (a všech starých souborů) na správné místo. Spravuje složky Stažené soubory, Plocha a Dokumenty, takže vy nemusíte. Vypadá pěkně, ale je za předplatné...
Kling AI umí udělat z fotky video, jenom jí řeknete, co má rozhýbat. Není špatná a je easy, něco málo je zdarma, jinak musíte platit - vyzkoušejte si to, pokud jste ještě s takovými image-to-video službami nic nedělali, ať přičuchnete k tomu, co to umí. Tady je video, kde jsem přikázal Klingu, ať rozpohybuje mě opírajícího se o tiskárnu a tiskárnu zapnu. Je vidět, že je to trénováno na amerických datech, protože okamžitě mi Kling přidělá neskutečný teleshopingový úsměv ...
🍞Zajímavé články a drobky
Apple představí nový Mac Mini na procesoru M4, přičemž zásadní má být podstatné zmenešní. Velikostně by měl Mini odpovídat Apple TV, budou dvě verze počítače: základní a Pro. Dosud velikost Miniho určovala velikost CDčka, které se do nich kdysi dalo zasunout. To už dnes není třeba a díky lepší možnosti optimalizovat velikost desky tak přišla i možnost změny velikosti počítače. Těším se na to, prý již v září! Reportuje MacRumors.
Fitbit: Krásný článek o tom, jak zakladatelé Fitbitu, James Park a Eric Friedman, vyvinuli první fitness tracker, který se stal opravdu populárním. Pokud máte rádi vývoj hardware a insider stories, tohle je must read.
Chcete se naučit programovat v Pythonu s AI? Andrew Ng vydal skvělý kurz, kde za čtyři hodinky proniknete do Pythonu s ohledem na AI.
Britský The Guardian vydal článek o tom, jak se za Bidenovy administrativy USA staly největším těžařem fosilních paliv.
Chováme více ryb, než jich v moři chytíme - zajímavý rozbor dat o aquakultuře, tedy chování ryb na Sherwoood.news.
Článek na Rest of World Jak Spotify odstartovalo - a zabilo - boom podcastů v Latinské Americe. Role Spotify v boomu a pádu latinskoamerických podcasterů: Boom podcastů přišel do Latinské Ameriky se zpožděním, když společnost Spotify začala v roce 2019 objednávat stovky pořadů. Tato strategie měla své kritiky, ale pomohla vybudovat odvětví a Spotify získala až 90 % trhu. Nyní, když Spotify zmrazilo financování nových pořadů, se producenti podcastů snaží zjistit, co bude dál. Odvěký problém: nakolik je velká firma zodpovědná za jí rozehranou hru.
Tak a to je pro tentokráte vše!
dobrý start do nového týdne přeje
Patrick Zandl
PS: Newsletter byl rozeslán na 3193 adres.