#44: Drony na Ukrajině, RePowerEU změny i novoroční detox
Další březnový Patrickův newsletter je nabitý informacemi především o energetice, ale i o tom, jaké je využití dronů ve válce na Ukrajině.
Vítejte u březnového Patrickova newsletteru.
Původně jsem jej chtěl vydávat až v Dubaji, kde jsme na českém dni EXPO 2020 chtěli potěšeně prohodit pár slov o Průša tiskové farmě, jednom z nejviditelnějších exponátů českého Expa. A tak jsem zašel v pátek ráno na COVID test před odletem a slovy klasika "měl jsem ho tam". Tím se ukázalo, že drobná únava, obětěžující rýmička a pálení očí, které jsem doposud považoval za nedostatek kvalitní kávy ve spojení s nabíhající jarní alergii, byla COVID pozitivitou, kterou nezachytil ani středeční antigenní test. A tak žádný report z EXPO nebude, což je mi neskutečně líto, protože tím jsem nakonec definitivně ztratil poslední možnost vidět živé reakce návštěvníků na naši tiskovou farmu.
Dost nářku. Je mi sice nevalně, COVID se u mě projevuje především na soustředění, nejsem schopen pořádně dopsat článek ani firemní zprávu. Ale naštěstí jsem newsletter měl již rozepsaný, takže o něj nepřijdete.
Jedna novinka: tento newsletter rozesílám přes Substack, na který jsem přešel. Uvidíme, zda v něm setrvám, pokud budete mít nějaké dojmy (lepší/horší), ozvěte se mi odpovědí na tento email.
Audioverze bude později, až budu mluvit natolik, že se mi podaří ji nahrát!
Novoroční detox a co s ním
Jednou ročně si dávám měsíční "mobilní digitální detox" (vloni to neklaplo, já vím). Vyndám z iPhone SIM kartu a přehodím ji do Nokia 8110 - žluťoučkého banánku. A měsíc žiju s ním. Už jsem o tom psal v únoru, je to vždy zajímavé, jak se člověk musí přeučit a zvyknout si, například na to, že COVID certifikát si musí vytisknout, neboť na Nokia 8110 jej opravdu nezobrazíte. Týden si člověk zvyká, ale jde to a své přínosy to má.
Když jsem se v únoru vrátil k iPhone, byl to rychlý návrat do zvyků. Zase v MHD čumím do mobilu, schopnost rychle a efektivně načíst dlouhé knihy a text je zase ta tam. Tohle byl pro mě vlastně největší šok z detoxu, když jsem si uvědomil, jak digitální "dyvajsky" v pozici interruptorů efektivně likvidují schopnost soustředit se na delší text.
Opouštět iPhone z dobrých důvodů nedává příliš smysl, je potřeba najít sebekázeň jej nedržet pořád v ruce, což se ukázalo být s ruskou invazí na Ukrajinu velmi těžké. Být přilepený očima k timeline vojenských zpráv je tak svůdné, tak lehké - a tak na nic. Když se nedaří sebekázni, je potřeba zaměřit se na zvýšení překážek, tedy na snížení přitažlivosti šmrdlání prstem po displeji mobilu. Udělal jsem to radikálně, zrušil jsem svůj Twitterový účet a budu sledovat, jak mi to pomáhá. A druhá věc, sundal jsem z ruky Apple Watch, které mě obtěžovaly neustálými notifikacemi. Jistě, že bych mohl detailně ladit, jaké notifikace chci a nechci, ale paušálně jsem se rozhodl, že nechci žádné a vlastně že se mi ani Apple Watch nelíbí. A tak šly z ruky do krabičky a zda půjdou na Aukro, ještě uvidíme. A protože jsem se nechtěl vzdát přehledu o svém pohybu a zdraví, tak jsem přemýšlel o nějakém chytrém prstenu, jmenovitě Oura nebo Circular. Na obou je mi sympatické, že nemají displeje a vlastně nic nenotifikují a umí sledovat řadu veličin, především kromě pulsu také saturaci kyslíkem a samozřejmě pohybové aktivity.
Nakonec jsem zůstal u hodinek: Withings Scanwatch. Jsem na hodinky zvyklý a stejně bych nějaké nosil, kromě toho se mi do prstenů nechtělo investovat a Withings techniku mám a běžně používám. Jestli někdo nicméně nějaký chytrý prsten máte a můžete jej chvíli postráadat, rád jej vyzkouším, ale nablind se mi do toho jít nechtělo. Koncept hybridných hodinek s mechanickými ručičkami a pididisplejem pro ovládání elektronických funkcí, mi zatím zcela vyhovuje, jenom jsem si na ten pididisplej vypnul všechny notifikace. A najednou je klid. Jen to placení kartou z Apple Watch mi bude trochu chybět, ale nová verze iOS 15.4 umožňuje odemknout iPhone přes FaceID i s rouškou, takže nebudu muset na telefonu při placení mobilem zadávat heslo. A nakonec jsme v týž den, kdy byla nová verze iOS uvolněna, i zrušili povinnost roušek v obchodech - musím teda říct, že jsem si je na ústech důsledně nechával i přes to mlžení brýlí.
Příště se zastavíme u toho, k čemu jsou data z chytrých senzorů dobrá. Jednu věc napovím rovnou: jak jsem někde četl, že Apple Watch mohou poznat příznaky covidu, tak v mém případě ani ťuk a dokonce i noční klidová tepová frekvence, kterou si zvyknu často kontrolovat, protože o nemoci hodně napovídá, nezobrazovala vůbec žádnou odchylku.
Bidenův exekutivní příkaz o kryptoměnách
Americký prezident Joe Biden vydal exekutivní příkaz o kryptoměnách, který požaduje, aby různé americké regulační agentury vypracovaly řadu zpráv o různých regulačních otázkách, od digitálních měn centrální banky až po ochranu spotřebitele, což je krok k regulaci. Opatření úřadů se mají zaměřit na těchto šest klíčových oblastí:
Ochrana spotřebitelů a investorů
finanční stabilita
nezákonná činnost
konkurenceschopnost USA na světové scéně
finanční začlenění
Odpovědné inovace
Exekutivní příkaz byl obecně lidmi z oblasti kryptografie přijat dobře, protože se snaží najít rovnováhu mezi politickými cíli na vysoké úrovni (finanční stabilita, ochrana spotřebitele) a umožněním inovací a nových služeb, nesnaží se vybírat vítěze ani provádět konkrétní technologická rozhodnutí a předpokládá, že existuje spousta různých, komplexních problémů s různými otázkami. Jedním z úkolů také má být prozkoumání potenciálu vzniku digitálního dolaru. Kompletní factsheet exekutivního příkazu najdete zde na stránkách Bílého domu.
Povšimnout si je třeba dvou aspektů.
Tak předvším sám prezident se kryptoměnami zabývá. To je logické: děje se tak hlavně s ohledem na růst vyděračského odvětví ransomware, které je poháněno existencí kryptoměn a které americký průmysl výrazně ohrožuje, způsobuje miliardové ztráty. A za druhé si povšimněme americké metodičnosti, pro Česko tak neobvyklé: prezident nepředkládá řešení, naopak vyžaduje návrhy a jasně říká, co jsou pro něj důležité body, které návrhy musí adresovat. Chytří lidé teď mají možnost s návrhy přijít a obhájit je. Božínku, to by se mi tak moc líbilo tady v Česku...
Drony v Ukrajinské válce
Těžko se tomu vyhnout a nezmínit válku na Ukrajině. Nechci ale hovořit o strategiích a možnostech, chci se znovu podívat na něco konkrétního, co ukazuje měnící se svět, v daném případě měnící se povahu zapojení moderních technologií do konfliktů. Dnes právě dronů.
O tureckých dronech Bayraktar jste asi četli, v Armádních novinách je dobrý článek s jejich profilem na ukrajinském bojišti. To jsou vojenské drony, žádní drobkové, jsou uzpůsobené k nošení zbraní včetně těch nejmodernějších, laserem zaměřovaných.
Jenže na ukrajinském bojišti našli značné využití také civilní drony. Zejména drony DJI s podporou kvalitních fotografií se používají pro přehled o situaci na bojišti. Drony mají dolet na baterie několik kilometrů, slušnou rychlost a jsou malé, běžně je prostředky protiletecké ochrany nezachytí a střílet po nich raketami je vysloveně plýtvání. A tak se začali přes Telegram koordinovat poptávky lokálních jednotek a místních dobrovolníků, kteří provedou "letecký průzkum" situace podle požadavku. A nejde jen o přehledové operační informace, které jsou rychlejší a operativnější, než ty z amerických satelitů a od amerických zpravodajských služeb. Lze si požádat i o celkové přehledové terénní mapy, kdy dron vzlétne, provede kompletní snímkování oblasti a nafocené snímky se složí pomocí software, jako je DroneDeploy. Co na tom, že tyto programy byly původně určeny pro zemědělské či stavební snímkování, přehled o bojišti dávají dobrý. Drony jsou také používány pro dokumentování válečných ruských zvěrstev. Na Ukrajině se za tímto účelem používá několik stovek dronů a místní distributoři DJI dali své zásoby do služeb ukrajinské armády, existují také dobrovolnické zahraniční akce.
Celá věc má jeden háček. Drony lze zaměřit. Samo DJI dodává systém Aeroscope určený k zaměření polohy operátora dronu a Rusko tento systém vlastní a v poslední době jej také aktivně používá, přičemž odpovědí je operátorovi dronu dělostřelecká palba. I to je důvod, proč ukrajinská armáda musel dobrovolníky upozornit, aby nepoužívali drony z civilních objektů, u některých zásahů panelových domů se totiž ukázalo, že byly vedeny jako odvetná palba po operátorovi dronu, nikoliv primárně jako touha zničit civilní objekt. O problému s detekcí dronů i video jednoho takové odvetného útoku si můžete přečíst na DroneXL. Ukrajina požádala firmu DJI, aby znemožnila lokalizaci dronů, zatím ale oficiálně nebylo vyslyšena. V poslední době je prý rozhraní Aeroscope nedostupné, neboť jej zaměstnanci DJI "nezvládají udržovat funkční".
Evropská komise zveřejnila návrh nové strategie pro energetickou nezávislost nazvanou RePowerEU
V Česku tahle zpráva proběhla vcelku bez povšimnutí. Počátkem března vydala Evropská komise návrh evropské akce "pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii", která přímo reflektuje dění na Ukrajině a především rizikovost dodávek energosurovin z "některých regionů" (=Ruska). Pokud bude návrh přijat, bude to pro eurounijní energetiku zásadní, už proto, že zahrnuje řadu korekcí německé energetické cesty a také proto, že potvrzuje nastoupený trend Zeleného plánu, jenž u nás i přes všechno dění bývá označován za "mrtvý".
Navržený plán má Evropu zbavit závislosti na ruských fosilních palivech před rokem 2030. Stojí na třech pilířích:
posílit dodávky plynu od neruských dodavatelů
využívat plyn z obnovitelných zdrojů (biometan, vodík)
navýšit zdroje obnovitelné energie a nahradit plyn při vytápění a výrobě elektřiny
Podle plánu by bylo možné snížit do konce roku poptávku EU po ruském plynu o dvě třetiny a do dubna se má připravit legislativní návrh, který bude mj. žádat naplnění zásobníků plynu EU na 90 % do 1. 10. Tím by EU měla mít před zimou dostatečné zásoby na urychlené odpoutávání se od závislosti na ruském plynu. Dobrý český factsheet k RePowerEU najdete zde.
A jaké jsou mé odezvy na plán?
Je zcela zjevné, že většinu práce bude muset odvést zkapalněný zemní plyn LNG, bez něj nebude možné výpadky ruského plynu nahradit. LNG bude muset představovat zhruba polovinu celkového výpadku a bude pro něj nutné postavit infrastrukturu. Problém to bude pro jediné dvě země: pro Maďarsko, které je ale s Putinem dost zadobře a nějaký plyn si jistě obstará - a pak pro Česko. Nemáme přístup k moři, takže LNG budeme muset přepravovat produktovody z (dnes neexistujících) přečerpávaček v Německu či Polsku, které ale budou obsluhovat především sebe.
Další zřejmou věcí je renesance uhlí. Ta čeká zejména Česko, ale i Německo, které reaktivuje uhelné elektrárny, doposud spíše odstavované. Německo totiž nemůže nijak jednoduše reaktivovat již odstavené jaderné elektrárny (ty poslední tři, co běží, asi běžet nechá), takže se bude soustředit na ty uhelné. V krátkodobém pohledu to bude ovšem velmi nepříjemné pro životní prostředí a snižování emisí, i když Timmermans tvrdí, že to půjde zvládnout. Neřekl bych. To bychom museli hodně zatlačit na nasazování technologií zachycování a ukládání uhlíku (CCS).
Je potřeba dořešit správu zásobníků plynu a povinnost jejich naplnění před zimou, aby se neopakovalo nedostatečné naplnění plynem z letošního roku, neboť Gazpromu "zřejmě nedošlo", že by to měl udělat. Ano, v Německu zásobníky spravuje Gazprom. Ve Francii taková povinnost je, Německo či Nizozemí i Česko ji nemá. To se má změnit. Stejně tak ale bude potřeba, aby v Česku byla zavedena určitá regulace obchodníků s energiemi a plynem, tedy uložení povinnosti určitou část očekávané spotřeby nakoupit na dlouhodobé kontrakty. Aby se nestalo to, co se stalo s Bohemia Energy, která spekulovala na pokles ceny, který ale mnoho měsíců nepřišel a firma pak klekla se statisíci zákazníky, které nechala na holičkách s mnohonásobnými účty za energie.
Úspory budou důležitý čtvrtý bod a právě s nimi Česko neumí vůbec pracovat. V české energetice jsou úspory sprosté slovo. Bylo by dobré vymyslet co nejrychleji plán, jak s co nejnižšími náklady dosáhnout co nejvyšších úspor. Jistě, ekonomika funguje. Jakmile se benzín vyšplhal nad 50 Kč/litr, začalo se na dálnicích jezdit stovkou. Jenže u automobilu se můžete rozhodovat v každém okamžiku, jak rychle pojedete a jak moc si připlatíte za rychlejší dojezd. U úsporných opatření to tak jednoduché není, investice jsou dlouhodobé, kapacity omezené, odběratelsko-dodavatelské vztahy jsou nyní v rozkladu, takže pokud nechcete v zimě shazovat termostat na patnáct stupňů, máte nejvyšší chvíli se do nějakého hledání alternativ a úspor dát. Co vám pomůže? Zateplit dům? Jiný způsob topení? Chytrý termostat s geofencingem? Asi nemáte ani šajn a těžko znáte firmu, kterou by řešení vašich úspor v domácnosti opravdu zajímalo. To by se mělo změnit.
Výroba vodíku, metanu, biometanu atd - to je perspektivní, ale nejde to rychle udělat a naškálovat. Jasně, můžete vodík vyrábět parním reformingem zemního plynu, tak se dneska vyrábí většina vodíku, jenže to poněkud postrádá onen smysl nezávislosti na ruském zemním plynu. Takže se budou muset dotáhnout a rychle zprovoznit technologie obnovitelné produkce vodíku (existují) v průmyslovém měřítku a to je opravdu spíše výhled do roku 2030. Tak by se dala nahradit polovina dováženého zemního plynu, ale není to řešení pro příští dva roky.
Česká situace je velmi těžká. Naše závislost na ruském plynu je obrovská (podle různých statistik spíše tři čtvrtiny spotřeby) a narozdíl od Německa a Polska si těžko postavíme přečerpávací terminál na LNG. Bioplyn, metan či vodík? Těžko tak rychle. Budeme pálit více uhlí - to zvládneme. Snad se nám podaří zjednodušit podmínky pro výstavbu fotovoltaiky, ale ani to nás nespasí, navíc zjednodušování podmínek nám také nejde, vyřešíme to masivní a zcela nevhodnou výstavbou v polích. Takže úspory budou jedna z mála věcí, kde bychom se mohli rychle pohnout a nějakých 15% spotřeby ušetřit. Je to těžký úkol a jak se jej zhostíme spolurozhodne o tom, jak moc nám bude příští zimu zima.
Jednohubky
EU nařídila internetovým platformám, aby stáhly nebo deindexovaly veškerý obsah z ruských státních médií (zdroj). Obsah RT se tedy nebude zobrazovat v Googlu a pokud zveřejníte odkaz, Twitter váš příspěvek odstraní. Jedná se o obrovský precedens, jehož důsledky dalece přesahují současný konflikt. Rusko na to může poukazovat jako na paralelu ke svému vlastnímu blokování, zatímco spousta dalších autokracií to bude používat jako záminku také. Sám to ale považuji za dobrý krok - na debatu o tom, jak se vyrovnat s podobně problematickými, vysloveně lživými obsahy, jsme měli hromadu času a k ničemu jsme se nedobrali. Teď, v době vrcholícího konfliktu, ale nemůžeme nepřítele nechat šířit propagandu, když tomu můžeme zabránit.
Jak jsem poznamenal koncem února, došlo k velkému výpadku satelitních modemů společnosti Viasat, jež způsobilo mimo jiné odpojení tisíců německých větrných turbín od centrálního řízení. Hack časově koreluje s ruskou invazí na Ukrajinu. Nyní se zdá být jasné, že šlo o sabotáž, kdy někdo pronikl do sítě a záměrně špatně konfiguroval modemy, z nichž některé používala také ukrajinská armáda. Podezřelý je zřejmý. Zpráva Reuters.
Rusko se odpojuje od internetu - splinternet je na postupu
Splinternet je výraz, který se používá pro oddělené internety. Původně výraz vznikl v momentě, kdy Čína zavedla "velký čínský firewall" oddělující a filtrující závadný obsah pro čínské uživatele, ale to ještě pořád byl jeden propojený internet. S Ruskem je to jiné - Rusko se od celosvětového internetu odpojuje a vznikají dvě důsledně odpojené sítě. Zatím tento krok není zcela dokonán, v ruských sítích jsou zablokované některé služby jako Facebook, Twitter nebo Instagram. Minulý měsíc vyzvala ukrajinská vláda organizaci ICANN, která dohlíží na systém doménových jmen na internetu, aby pozastavila přístup Ruska do systému - v podstatě odstranila stránky ".ru" z internetu - ICANN to ale důrazně odmítl. ICANN totiž nemá nad systémem doménových jmen žádnou zákonnou ani statutární pravomoc - jeho rozhodnutí přijímají všichni provozovatelé internetu dobrovolně. Proto je jeho rozhodování zdlouhavé (vše musí být odsouhlaseno konsensem), ale funguje tak, že udržuje internet pohromadě. Dobrý článek na toto téma splinternetu (nebo jak se také říká balkanizace internetu) najdete na Technology Review.
Kryptoměna Facebooku Libra / Diem - proč umřela?
FT přináší postmortem projektu kryptoměny Libra společnosti Facebook, který většinou viní regulační orgány z nechuti a nedůvěry vůči Facebooku, místo aby se zabýval praktickými problémy projektu samotného. Článek je jen pro registrované uživatele, z části jej převyprávěl pro neplatící Daniel Neilson. Závěr je stejný: přes nasazené intelektuální i technické úsilí se nepodařilo měnu s politiky vyjednat. Což podle mě bude mít důležitý dopad: zjevnou a zvyšující se nechuť Facebooku podřizovat se spolupráci se státy a regulaci. Protože, po pravdě řečeno, tentokráte to Facebook udělal správně: vytvořil návrh, předložil jej politikům i regulátorům, dva roky trpělivě jednal - a ono se nic nestalo. Libra neexistuje, ačkoliv s projektem osobně Zuckerberg byl za kdekým. Nepochybně teď přemýšlí nad tím, že kdyby to udělal "po staru" - tedy "nejdříve spustit, pak hasit problémy", dostal by sice od nějakého politika ve zprávách naloženo, ale projekt by běžel...
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl